Když se Karel Grozanič nedávno přistěhoval do Olšan, považoval je za nejmalebnější vesničku na Vyškovsku. Teď má obavy, že ji znehodnotí megalomanské satelitní městečko. Myslí si to i další obyvatelé Olšan, kteří proti plánovanému způsobu výstavby sepsali petici.

„Našim cílem není zabránit výstavbě jako takové. Jsme ale proti satelitnímu městečku. Podporujeme přirozenou výstavbu, kdy si stavebníci staví sami na svých pozemcích tak, jak je běžné. Postavit tam naráz šedesát domů nám připadá jako nejhorší nápad,“ řekl Karel Grozanič, který kvůli tomuto problému dokonce založil občanské sdružení s názvem Olšany 2008 a stal se jeho jakýmsi neoficiálním mluvčím.

Postaral se o to, aby se o plánované výstavbě dozvěděli i další obyvatelé. „Zaslali jsme lidem oznámení, co se chystá. Mnozí o tom neměli ani ponětí. Na jednání s vedením obecního úřadu jich přišlo zhruba sedmdesát. Z toho padesát se jich podepsalo na petici,“ dodal Grozanič. Jenže jednání se zastupiteli bylo plné emocí a silných slov. Nakonec se nic nevyřešilo.

Celý humbuk začal tehdy, když starostka seznámila obyvatele s návrhem územního plánu, který už je téměř před dokončením. Obecní úřad do něho zahrnul i oblast, které se říká B1. Jde o největší lokalitu v obci o rozloze přes osmasedmdesát tisíc metrů čtverečních. Už v roce 2000 ji obec zahrnula do urbanistického plánu na zástavbu. „Jenže lidé se najednou zalekli, že by v obci měla naráz vzniknout tak velká výstavba,“ řekla starostka Dana Křížová.

K územní studii lokality se lidé mohli vyjádřit už na jaře. Ti, kterých se přímo netýkala, ji však přešli bez povšimnutí. „Lidé mohli posoudit několik možností. Konaly se kulaté stoly, ale účast byla nízká. Pokud studie není v rozporu s ničím jiným, než s názorem několika lidí, pak je to paradoxní. Starousedlíkům to nevadí,“ řekla jednatelka brněnské společnosti, která studii projektovala, Eliška Zimová.

Podle starostky šlo prý jenom o to, dát do konečného stavu územní plán, který se schvaluje na několik desetiletí. „Aby se nemusel za pár let za další peníze předělávat, chtěli jsme už předem vyřešit přístupové komunikace a inženýrské sítě oblasti B1. Mnoho jiných pozemků vhodných na stavbu rodinných domů totiž v obci není,“ uvedla starostka.

Výstavba bude možná nejdřív po schválení územního plánu zhruba v polovině příštího roku a také až bude zbudována nová příjezdová komunikace do obce. Tato zpráva ale u obyvatel, kteří si nepřejí novou frekventovanou silnici, vyvolala další vlnu nevole. Podle starostky však nová silnice je potřeba už nyní i před plánovanou výstavbou nových domů. Z horní části obce totiž mohou odjíždět auta jen o hmotnosti do tři a půl tuny kvůli novému dopravnímu značení do sousední obce Habrovany.

Sdružení hledá další možnosti, jak situaci řešit. „Zažádáme o nové setkání zástupců města a sdružení, kde bychom se bez emocí bavili o tom, co bude dál. Tak, aby byli spokojení všichni. Nebude to jednoduché,“ řekl Grozanič.

Starostka chce vyjít vstříc a navrhuje způsob redukování výstavby. Podle ní se dá v územním plánu omezit velikostí pozemků určených k zástavbě. Výstavba by neměla vznikat najednou. Majitelé si vybrali ze tří možných variant tu, která umožňuje výstavbu po etapách, tedy vždy kolem jedné ze tří silnic. „Urbanistka samozřejmě v územním plánu řeší všechny dopady výstavby na infrastrukturu a služby v obci,“ dodala starostka Křížová.