V minulosti největší podíl na dluzích činila podle vedení organizace stokorunová částka za pobyt, která se násobila počtem dnů hospitalizace. „Po nezaplacení jsme pacienty písemně upomínali, načež zaplatilo asi pětasedmdesát procent z nich. Vymáhání zbylých nezaplacených částek jsme řešili většinou soudní cestou," popsala postup vyškovské nemocnice ředitelka Věra Seidlová s tím, že se tímto způsobem podařilo snížit počet dlužníků na polovinu. „Nyní evidujeme nedoplatek ve výši tří set tisíc korun," dodala.

Obrátit se na exekutory je podle Seidlové krajním řešením, nicméně se ho nemocnice nebojí. „Předpokládáme, že u zbývajících dlužných částek, případně nově vzniklých nedoplatků, přistoupíme k vymáhání exekuční cestou. Nové dluhy vznikají hlavně po nezaplacení 90 korun za návštěvu pohotovosti, což zákon nezrušil," zmínila ředitelka.

Podle soudní exekutorky Zuzany Komínkové nemocnice tuto cestu příliš často nevyužívají. „Pokud totiž chtějí přistoupit k exekutivnímu vymáhání dluhu, musejí mít rozsudek soudu nebo jiného správního orgánu. To znamená zaplacení soudního poplatku, který může být vyšší než samotná dlužná částka," vysvětlila Komínková.

PAVLÍNA VÁŽANOVÁ