Čekat, až bude filmová novinka v televizi, Hanu Kantorovou z Rousínova nebaví. Často tak vyráží do Vyškova nebo Slavkova u Brna, aby si filmy vychutnala na velkém plátně. Rousínov totiž vlastní kino nemá. Stejně jsou na tom i Bučovice. I jejich obyvatelé musejí jezdit do jiných měst.Možnost chodit do kina ve vlastním městě by přitom Bučovičtí uvítali. „Můžu říct, že je to jedna z hlavních věcí, která mi u nás chybí. Na lákavé novinky se občas vydám do Vyškova, ale kdybych nemusel trávit čas na cestě, chodil bych do kina daleko častěji," svěřil se například Bučovan Jiří Tesařík.

Hana Kantorová jeho slova potvrdila. „Mám moc ráda filmy a dívat se na ně v televizi mi nestačí. Přes prázdniny jsem navštěvovala okolní letní kina. Během roku jezdím na promítání do Vyškova i Slavkova u Brna, i když mi trochu vadí občasná horší kvalita zvuku," řekla Kantorová.

V Bučovicích přitom ještě před deseti lety kino měli. „Bohužel postupně bylo čím dál méně schopné konkurovat velkým kinosálům. Tehdy ještě nefungovala digitalizace a lidi netáhly filmy nasazované třeba několik měsíců po premiéře. Návštěvnost byla skutečně minimální a provoz kina se nevyplatil," vysvětlil Josef Bouda z bučovické správy sportovních a kulturních zařízení.

Současný trend digitalizace kin však podle něj není navzdory mnoha pozitivům ideálním řešením. „Z několika zdrojů vím, že města velikostí srovnatelná s Bučovicemi se rozhodla pro moderní promítání, ale teď čelí technickým a administrativním problémům," upozornil Bouda.

Před dvaceti lety to vypadalo, že bude stát kino i v Rousínově. „Budova už byla rozestavěná, ale potom jsme celou záležitost znovu zvážili a rozhodli se od projektu ustoupit. Nakonec se místo kina otevřela nová prodejna," zavzpomínal starosta Rousínova František Havíř.

Kino by netáhlo

Ještě dnes je přesvědčený, že by lidi netáhlo a nebylo by schopné dlouhodobého provozu. „Stavba kinosálu není na programu žádné z politických stran. Peníze raději vynakládáme jinde. A to včetně těch, které úzce souvisí se společenským životem," poznamenal starosta.

Lidé z okresu můžou využívat i brněnské multiplexy, to však mnoho z nich odmítá. „Do Brna bych na film nejel. Přeci jen je to trochu dál a cena lístku společně s cenou benzinu by byla přehnaná," namítl Tesařík.

Helena Kantorová zase do multikin nechodí ze zásady. „Do Brna občas jezdím, takže o vzdálenost ani tak nejde, ale já mám prostě ráda atmosféru klasického kinosálu, bez zbytečného hluku, desítky reklam a popcornu," vysvětlila Kantorová.

Občasné promítání filmů by se do Bučovic ještě vrátit mohlo. „Budovu, kde kino sídlilo, čeká rekonstrukce. Uděláme z ní multikulturní centrum, zaměřené hlavně na hudbu a divadlo. Ale nevylučujeme ani občasné promítání filmů, pokud bude zájem," přislíbil Bouda.

Obyvatelé měst, kde kina normálně fungují, si tuto výsadu uvědomují. „Musím se přiznat, že jsem jedním z mála lidí, kteří nově digitalizované kino ještě nenavštívili. Ale jakmile budu mít trochu času, tak tam zajdu. Jsem rád, že u nás kino normálně funguje a my tak nemusíme jezdit jinam," vyzdvihnul přednosti kina v místě bydliště Slavkovan Jiří Žáček.