Pohřbů bez obřadu je přímo ve Vyškově už víc než třetina. „Myslet si, že se finanční krize na pohřbech neprojevuje, by byla chyba. Lidé šetří i v této oblasti, stejně jako všude," uvedl majitel pohřební služby ve Slavkově u Brna Václav Vitoul.

Obvyklá cena za uspořádání pohřbu se většinou pohybuje mezi deseti a třiceti tisíci korunami. „Lidé však mají hlouběji do kapsy. Přibylo proto pohřbů bez obřadu a dokonce i pohřbů na státní útraty," doplnil Vitoul.

Pohřeb na státní útraty je situací, kdy se o mrtvého nikdo nepřihlásí, nebo příbuzní nemají na zaplacení peníze. „Krize se dotkla pohřbů opravdu zásadně. Ze čtyřiceti pohřbů je patnáct bez obřadu a z toho ještě čtyři až pět na útraty města. Pohřební agentury jsou ve složité situaci, uživit se není snadné," potvrdil současný trend i majitel pohřební služby ve Vyškově Josef Hnátek.

V souvislosti s touto situací některé pojišťovny nabízejí pojištění pohřbu. Člověk, který si pojištění zaplatil, tak má jistotu, že se na jeho pohřeb peníze najdou. Například Česká pojišťovna v současnosti podle svého mluvčího Tomáše Zavorala eviduje přes pětapadesát tisíc smluv na pohřební pojištění. „Nedá se však říct, že by zájem o toto pojištění v posledních několika letech výrazně rostl. Prodeje jsou od doby jeho uvedení na trh v roce 2009 poměrně stabilní. Jedná se spíše o doplňkovou službu," uvedl Zavoral.

Podle Hnátka z vyškovské pohřební služby lidé každopádně volí raději pohřby žehem. „Poměr kremací k pohřbům do země je tak šest ku čtyřem," uvedl Hnátek. Kremace je totiž ve srovnání s klasickým pohřbem jednoznačně levnější variantou. „Rakev je tím, na čem lidé obvyklé šetří nejvíc," upřesnil nejčastější předmět úspor majitel slavkovské pohřební služby. Lidé navíc ušetří i za hrobové místo.

I v pohřebnictví se však dá mluvit o módních tendencích. „V současnosti například jdou velmi na odbyt světlé rakve. Naopak černé rakve je možné označit téměř za neprodejné," okomentoval to Hnátek.

Obecné snížení ochoty investovat do pohřbu vysoké částky však podle socioložky Šárky Syslové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně nemusí nutně souviset jen s ekonomickou situací. „Ekonomická situace samozřejmě může hrát roli, jako mnohem podstatnější ovšem spatřuji tendenci vytlačovat smrt z veřejného prostoru," podotkla Syslová.