„Prakticky vždy za tyto požáry můžou majitelé domů. Nezajišťují pravidelné čištění komínů tak, jak to ukládá zákon. Škoda většinou není velká. To ale neznamená, že bychom měli tyto požáry podceňovat. Pokud by praskl komín, existuje riziko skutečné pohromy. Počet nahlášených požárů je poměrně nízký. Sám ale vím z vlastní zkušenosti, že jich je mnohem víc. Lidé je většinou zatají,“ uvedl vyšetřovatel požárů vyškovských hasičů Josef Jančík.

Doplnil, že v letech 2005, 2006 a 2007 řešili hasiči vždy shodně po pěti požárech komínů. Poslední se stal tuto sobotu v Račicích. Zasahovat u něj museli vyškovští hasiči, obešel se bez zranění a větších materiálních škod.

Jančíkova slova potvrzuje i odborník na slovo vzatý: kominík Jaromír Pohlodek. Toho poslední dobou nadšení z práce opouští. „Hodně se to zkazilo. Lidi nejsou kvůli státnímu šlendriánu informovaní o tom, co je jejich povinnost. Mnozí si dokonce myslí, že někdejší zákony neplatí. Ale skutečnost je taková, že pořád zůstává v platnosti vyhláška z roku 1981. Už dvanáct let poslanci jednají o novelizaci, ale zatím se na ničem rozumném neusnesli,“ rozhořčil se kominík.

Podle Pohlodka povinnost dodržovat požární prevenci má stále kominík, ale povinnost ji zajistit přešla na majitele objetků, kteří nebezpečí v drtivé většině podceňují. Pohlodek také nerad vidí, když si lidi zvou kominíky z jiných obvodů. „Kominík by měl vědět ve svém obvodu všechno, co se šustne. Kde došlo ke změně, kde se co nového namontovalo. Například topenáři provádějí řadu změn, o kterých se ani nedozvíme. Ale kominík je přitom paradoxně za svůj úsek trestně odpovědný,“ zlobil se mistr.

Někteří lidé se prý dokonce domnívají, že nemusejí kontrolovat komíny od plynových kotlů. Ale Pohlodek je vyvádí z omylu. „Stále platí, že vyvložkované komíny na plynová paliva se musejí kontrolovat a čistit dvakrát do roka, na dřevo a uhlí nebo nevyvložkované komíny na plyn dokonce šestkrát do roka,“ citoval vyhlášku Pohlodek.

Firmy s výkonnějšími kotly nad padesát kilowatů prý musejí projít kontrolou čtyřikrát ročně. „Podniky si čištění úzkostlivě hlídají, protože by mohly dostat pokutu. Důkladně jsem zkontroloval třeba vyškovský Rostex, předtím jsme byli na Kozině,“ dodal kominík.

Mistr černého řemesla doufá, že zákonodárci brzy přispějí ke zpřehlednění protipožárních podmínek. „Dokud nebudou mít lidi jasno, budou dál nebezpečí podceňovat. A přitom od začátku letošního roku vím o osmi požárech na jižní Moravě, které vznikly od špatného komínu. U některých z nich jsem potom dělal nezávislý posudek,“ prohlásil Pohlodek.

Situaci komplikuje také skutečnost, že kominické řemeslo netáhne. „Když jsem začínal, působilo ve Vyškově čtrnáct kominíků. Dnes jsme tu jenom dva. Práce máme až nad hlavu,“ tvrdil.

A tak potkat kominíka v tradičním černém mundůru s bílou čepičkou znamená opravdu velké štěstí. Zvlášť, když na revize vyráží i kominík raději v obyčejných montérkách a kominickou uniformu šetří na vymetání komínů.

Pohlodek se černému řemeslu věnuje už téměř pětačtyřicet let. „Povolání se dědilo z otce na syna. V naší rodině byl kominíkem strýc, který syna neměl, a tak jsem jako jeho nejbližší příbuzný štafetu převzal. Kominičina se mi líbila. Díky práci ve výškách mám rozhled,“ směje se mistr. Přestože už má na krku šedesát křížků, šplhání po střechách se ani dnes nevyhne. „Kolikrát nejsou dvířka na půdě, a tak musím prolézt vikýřem na střechu. Často musím dokonce i střechu rozdělat, abych nespadl. Je potřeba se uvázat a dodržovat bezpečnostní předpisy,“ řekl kominík.

Pohlodkův syn prý nechce o kominictví ani slyšet, ale svého následovníka si nakonec přesto vychoval. „Přesvědčil jsem pro společnou práci zetě, a tak přece někdo z rodiny řemeslo zachová,“ pochvaluje si mistr.

Šárka Dubská