Lidí bez práce ubývá. Firmy vyrábí

„Přestože míra nezaměstnanosti je ještě stále vysoká, zdravé trendy na trhu práce se už začínají prosazovat. Ze zaměstnavatelů okresu nejvíc lidí přibírá firma EDP Komořany, Lohmann&Rauscher ve Slavkově u Brna a celá řada dalších, třeba Fritzmeier, Lear, Staeg, nebo BKR,“ informoval ředitel vyškovského úřadu práce Jan Marek.

Na snížení nezaměstnanosti má podle něj vliv mimo jiné rozjetí sezonních prací. Lidí bez práce ubylo třeba v Podivicích, kde jsou závislí na těžbě dřeva v lese.

Podle Marka mají nezaměstnaní zájem o samostatně výdělečnou činnost. Za posledních čtrnáct dní tak přibylo na Vyškovsku jedenačtyřicet živnostníků. Podle Marka za tímto trendem stojí zřejmě zájem firem o tyto lidi. Vyhnou se tak vysokým odvodům ve prospěch státu.

V řadě obcí regionu je ale stále vyšší nezaměstnanost než je okresní průměr. Nejvyšší v Malínkách, Podbřežicích, Křižanovicích u Vyškova, Mouřínově a Uhřicích. Nejméně lidí bez práce je naopak v Rybníčku, Milešovicích, Habrovanech, Nemochovicích a Bošovicích. Nadále panuje nejvyšší nezaměstnanost na Bučovicku, Bučovice mají ze všech měst okresu nejvíc obyvatel bez práce. Nejvíc nezaměstnanost klesla ve Studnicích a Vážanech.

Najít zaměstnání stále není snadné. Na jedno volné místo připadá šestatřicet lidí. Pro srovnání, před dvěma lety to byli pouze tři zájemci. „Stále je poptávka po kvalifikovaných lidech, kteří jsou flexibilní, pracovití, dokáží se přeškolit a vyjít vstříc požadavkům zaměstnavatelů,“ zdůraznil Marek.

Bez práce je nyní na Vyškovsku bez tří čtyři tisícovky lidí, což je o dvě stě sedmaosmdesát méně než v dubnu. Nezaměstnanost v době ekonomické krize kulminovala letos v lednu, kdy bylo bez práce 10,6 procenta ekonomicky aktivních obyvatel okresu.

Nezaměstnaní pomáhají po povodních

Řada bezprizorních, kteří se nebojí přiložit ruku k dílu, může najít alespoň dočasné uplatnění. Vyškovský úřad práce totiž nabízí pomoc obcím, které na Vyškovsku postihly v minulých týdnech záplavy. Z dotací Evropské unie hodlá zaplatit potřebné pracovníky.

„O veřejně prospěšné práce na odklízení následků povodní už požádaly obce Brankovice, Otnice a Hostěrádky-Rešov,“ informoval ředitel vyškovského úřadu práce Jan Marek.

Doplnil, že veřejně prospěšné práce jsou pro radnice výhodné. Úřad práce totiž přispěje na plat předáků částkou ve výši až dvaceti tisíc korun a řadových pracovníků patnácti tisíc korun po dobu tří měsíců, nejpozději do konce letošního října. V tak specifické činnosti, jako je odstraňování následků povodní, přitom úřad práce zmírnil kritéria. „Pro tuto mimořádnou situaci nebudeme trvat na obsazení míst výhradně lidmi různým způsobem ohrožené na trhu práce. Je nám jasné, že tato činnost bude po všech stránkách náročnější než standardní veřejně prospěšné práce, proto jsme se odhodlali k tomuto mimořádnému ústupku,“ vysvětlil Marek.

Pomoc rozhodně využijí také ve Slavkově u Brna, kde povodeň napáchala největší škody. „Potřebujeme pracovníky, kteří dají do pořádku cestičky v parku a hlavně pomohou s opravou zřícené zámecké zdi. V podstatě by měli pro řemeslníky připravovat materiál a dělat různé pomocné práce,“ uvedl ředitel slavkovského zámku Aleš Šilhánek.

Podle Marka o využití veřejně prospěšných prací uvažuje také šéf slavkovských technických služeb Radoslav Lánský. Práci dvou pomocníků podle všeho uvítají také ve vodou postižených Milonicích. Potvrdil to tamní starosta Ladislav Grim.

Do boje s následky povodní se aktuálně pustí dvacet lidí na veřejně prospěšných pracích. Uplatnění je ještě pro přibližně třináct dalších.