Když se Ema Burianková vloni před prázdninami jakožto čerstvá absolventka s titulem diplomovaný specialista vydala hledat práci, vůbec netušila, že její cesta skončí na úřadu práce. A už vůbec si nedokázala představit, že tam stráví víc než rok.

Jenže právě to se stalo. „Hledat práci na Vyškovsku byla opravdu bída. Rozeslala jsem několik desítek e-mailů, do některých firem i víckrát, ale bylo to k ničemu. V některých případech mi vůbec neodepsali, jinde zase měli plné stavy a nové zaměstnance nepřijímali," svěřila se Burianková, která strávila na úřadu práce přibližně rok a čtvrt.

Lidí, kteří mají ve vyškovském okrese stejný problém jako ona, je čím dál víc. Potvrdil to ředitel vyškovské pobočky úřadu práce Jan Marek. „Na Vyškovsku roste počet dlouhodobě nezaměstnaných, to znamená těch, kteří jsou v naší evidenci déle než rok. Zatímco na konci roku 2010 jich bylo z celkové evidence sedmadvacet procent, o rok později se číslo zastavilo na 30,3 procentech. Za jednotlivé měsíce statistiky nevedeme. Ale předpokládáme, že se počet ještě zvýší," uvedl Marek.

Nová místa nejsou

Za přibývání dlouhodobě nezaměstnaných může podle něj i hospodářská krize. Vzniká totiž málo nových pracovních míst. „Snažíme se lidem pomáhat například tím, že jim umožňujeme rekvalifikace. Podporujeme i firmy, aby mohly přijímat víc lidí. Ale nezaměstnaní nesmí spoléhat jen na nás. Musejí být aktivní. Zkoušet oslovovat i pracovní agentury, využívat internetové servery, ale jen ty seriózní," naznačil Marek.

Ty dennodenně prohlíží například Monika Čápková z Lulče. „Jenomže tam člověk najde většinou jen brněnské zaměstnavatele. Protože mám malé děti, nerada bych dojížděla někam daleko. Sleduji hlavně web vyškovského úřadu práce a zkouším oslovovat firmy z jeho nabídky," svěřila se Čápková.

Jenomže volných míst je stále málo. Na konci srpna připadalo na jedno patnáct lidí bez práce. Vyškovský pracovní úřad se například ve spolupráci s vesnicemi snaží alespoň některá vytvořit. „Třeba když mají někoho šikovného na veřejné službě, my mu potom zaplatíme," uvedl Marek.

Další práci zajišťují i velké vyškovské firmy. „Například Hestego nebo Fritzmeier mají stále zájem o svářeče. Měsíčně k nim odejde průměrně tak pět zájemců o práci," potvrdil Marek, který hodně sází na to, že úřad práce bude moci lidem nabídnout víc rekvalifikací. „Předpokládám, že během dvou měsíců bude naše nabídka rekvalifikačních kurzů kompletní. Zájemci o práci, kteří se jich zúčastní, pak určitě budou mít víc možností a šancí ji sehnat," je přesvědčený Marek.

Zatím vyškovský pracovní úřad nabízí víceméně jen cílené rekvalifikace. „Pokud víme, že nějaká firma na Vyškovsku hledá například deset svářečů, jsme schopní takový počet uchazečů poslat na školení a víme, že po jeho skončení získají práci," doplnil Marek.

Úřad se ovšem nebrání ani iniciativě nezaměstnaných. „Chodí i sami s tím, že mají příslib práce, ale potřebují se rekvalifikovat. Někteří si dokonce vyberou kurz. V devadesáti procentech se nebráníme. Záleží však na penězích. Jestliže je školení drahé, nabídneme zájemci jiné," doplnil ředitel.