Pochod studentů demonstrujících proti totalitní vládě, který se odehrál v Praze, toho dne vyprovokoval k různým protestním akcím obyvatele celé země. Atmosféra vzpoury se pozvolna přenesla také do vyškovského okresu a vyvrcholila 27. listopadu generální stávkou.

Například na vyškovském Masarykově náměstí se sešly desítky, ne-li stovky lidí, aby podpořily jak studenty, tak i vznikající Občanské fórum. To bylo v okresním městě ustanovené 22. prosince pod názvem Fórum '68 Vyškov.

Jeho členové a sympatizanti, okouzlení vidinou přicházející demokracie, zcela propadli víře v ideály. „Československá republika musí být právním, demokratickým státem v duchu tradic československé státnosti. Musí být vypracovaná nová ústava, v níž budou přesně upravené vztahy mezi lidmi a státem. Všechny politické strany musí mít rovné podmínky účasti ve svobodných volbách,“ zněly některé programové zásady Občanského fóra.

Propagovat je, podporovat a uskutečňovat se zavázalo také sdružení Fórum '68 Vyškov. Blízké byly i vojenským vysokoškolským studentům z okresního města. Aktivisté z jejich řad nesouhlasili s totalitním režimem, a jak sami uvedli, ani s despotickým panováním vedení školy.

„Navzdory intenzivním revolučním změnám, iniciativním a seriózním požadavkům Občanského fóra a studentů a shromáždění stotisícových davů v celé naší vlasti přetrvávají nadále v naší škole neobrežněvovské praktiky a ideologické direktivy ze strany našeho vedení,“ stojí v dopise studentů Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově adresovaném médiím, stávkovým výborům a výborům Občanského fóra. Požadovali v něm mimo jiné vykonat zásadní kádrové změny z důvodu přetrvávajícího násilného prosazování KSČ jako monopolu a politické perzekuce podřízených. Chtěli také zbavit funkcí všechny velitele, kterým chyběla potřebná kvalifikace pro výkon jejich funkcí.

Euforie, překvapení, ale také chaos ovládl jak Vyškov, tak i ostatní města okresu. Tam podle dostupných informací události kopírovaly dění ve Vyškově.

V období takřka dvaceti let od Sametové revoluce došlo k mnoha změnám. Ideály, ve které lidé zpočátku věřili, se podle některých ani zdaleka nenaplnily. „Dnes jde pouze, jak se lidově říká, o boj o koryta. Co zbylo z tehdejších ideálů? Rozhodně to není takové, jak si lidé představovali. Když vidím, jak se ODS paktuje s ČSSD, chce se mi zvracet,“ svěřil se například vyškovský historik Radek Mikulka.

O něco optimističtější je vyškovský zastupitel František Adamec (KDU-ČSL). „Tenkrát si lidé vytyčili ideály. Ale nikdy přece nic nedopadne tak, jak by si člověk představoval. Nastolená demokracie přetrvává, a to je dobře. Měli bychom se však ohlížet i na tehdejší ideály, vždyť peníze nejsou nejdůležitější,“ myslí si Adamec.

Jenomže jak na ideály, tak třeba i na proslulá slova bývalého prezidenta Václava Havla „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“ podle Mikulky mnozí zapomněli. „Nejenom starší ročníky, ale také mladí zase volí komunisty. Kam to spějeme?“ ptal se historik.

Podle členů KSČM jsou důvody voličů jasné: cíle nebyly naplněné. „Lidé v něco věřili, ale přišlo zklamání. Vždyť současní politici kradou víc než ti, kteří seděli ve vládě před listopadem devětaosmdesát. A dá se věřit někomu, kdo převlékne kabát a vydává se za občanského demokrata? Takoví mají myšlení mnohem horší než komunisté. Jaké tedy můžou prosazovat ideály?“ nechal se slyšet bučovický zastupitel za KSČM Zdeněk Koudelka.