Co děláte pro to, aby vaše stavby měly na okolí co nejmenší vliv?

Snažíme se vytvářet více pozitiv a negativa kompenzovat. Naším cílem je pozvednout úroveň místa, kam přicházíme, tedy více dávat než brát. Odstraňujeme staré ekologické zátěže, budujeme parky, biokoridory, sázíme bylinné louky, stavíme hřiště, větrolamy, odstraňujeme skládky, zvyšujeme kapacitu obecních vodovodů, rozšiřujeme čističky odpadních vod, rekonstruujeme silnice, obnovujeme staré polní cesty a osázíme je následně stromořadím.

Negativní dopady obvykle kompenzuje především výsadba stromů. Jdete tedy dále za hranici běžných parkových úprav?

Pro nás to výsadbou teprve začíná. Proto taky holubický areál vypadá spíše jako park a návštěvník si toho hned všimne. Dbáme na místní druhovou rozmanitost, ale i na poskytnutí místa k odpočinku. Proto budujeme biokoridory či zakládáme ovocné sady, jako například tady v Holubicích, který je volně přístupný veřejnosti. Propojujeme naše areály s okolní krajinou, aby byly pokud možno otevřené a dostupné bez zbytečných bariér. Například v GLP Parku v Chrášťanech u Prahy jsou k dispozici relaxační zóny, discgolfové hřiště a místo pro možnost mobilního stravování, takzvané food trucky.

Dále si přečtete:

  • Jak mohou obce svými projekty pomoci krajině.
  • Jak pomáhají přírodě zelené střechy?
  • Budou střechy v Holubicích osazené fotovoltaickými panely?
  • Lze s energiemi efektivněji hospodařit?

Máte nějaký dlouhodobý koncept?

Máme vizi, kterou postupně realizujeme. Haly máme postavené za několik měsíců, ale parkové úpravy se mohou vytvářet léta. Zaměstnáváme proto krajinného architekta, který je zodpovědný za návrh a uskutečnění zahradních úprav okolí našich areálů. Zpracovává projekty sadových a krajinářských úprav včetně projektové dokumentace a dohledu nad realizací. Bere v potaz i veřejnou zeleň v intravilánu a v extravilánu měst a obcí, které na naše projekty navazují. Chceme postupně zavádět také prvky takzvané permakultury, což je koncepce, jejímž cílem je podpora trvalé udržitelnosti a obnovy přírodních zdrojů.

Dalo by se udělat ještě něco navíc? Třeba vybudovat jezírka či rybník, zvlášť tam, kde je hodně sucho…

Dalo by se pro životní prostředí udělat ještě více, pokud by obce měly připravené projekty a povolení, a hlavně vypořádané majetkoprávní vztahy. Například na vybudování rybníků a jezírek je potřeba řada povolení. Třeba i starou černou skládku nemůžeme bez povolení vlastníka pozemku odstranit. Praxe je bohužel složitější, než si lidé myslí.

Zůstaňme ještě u zmiňované vody, je s ní možné v takových areálech lépe hospodařit?

To rozhodně, s vodou hospodaříme nad rámec běžného zasakování. Dešťovou vodu využíváme jako užitkovou v provozu budov, například pro splachování toalet či zalévání zeleně. Tento přístup aplikujeme nejen u nových projektů, například v Holubicích u Brna, ale také jako součást upgradu starších projektů, i tam vidíme značný prostor pro vylepšení.

Využíváte ve svých parcích také uměle vybudované zdroje vody, například rybníky či nádrže?

Třeba tady v Holubicích máme vrtanou studnu, protože v místě není vodovodní přípojka s dostatečnou kapacitou. Čerpáme z vrtu přes sto metrů hlubokého. Vodu pak dočišťujeme v naší úpravně. V místě našich parků se jinak vyskytují i zasakovací a protipožární nádrže, které se snažíme zakomponovat do areálu tak, aby tvořily okrasný a v létě ochlazující prvek. Budováním parkových úprav a vhodnou kombinací zeleně chceme zabránit vzniku tepelných ostrovů a vytvořit v areálech mikroklima, které okolí v létě ochlazuje.

A co třeba výstavba zelených střech? Ty prý zamezují vzniku tepelných ostrovů.

Aby zelená střecha plnila svůj účel, je třeba se o ni dobře starat. Osvědčují se tam, kde mají lidé přímý prospěch z jejich existence. Typicky se hodí na rodinné domy nebo střechy kancelářských budov, kde slouží i pro odpočinek, takže náklady na jejich vybudování a údržbu jsou obhajitelné. Střechy průmyslových hal takto smysluplně využít nelze, proto je mnohem vhodnější je využít pro výrobu elektřiny z fotovoltaických panelů. Ty pak zbytečně nezabírají zemědělskou půdu, což je obrovská výhoda střešních instalací. Energii z fotovoltaiky lze navíc z velké části spotřebovat na místě, protože když slunce svítí, tak se v halách pracuje, což je opět ideální kombinace.

Co se děje s přebytky energií?

Případné přebytky lze snadno vracet do sítě prostřednictvím již existující infrastruktury, není třeba budovat další přípojky. Zelené střechy na rozsáhlých průmyslových halách jsou nevhodné také kvůli zvýšené uhlíkové stopě. Aby unesly silnou vrstvu substrátu, musí být postaveny z materiálů, při jejichž produkci vzniká velké množství emisí, které nejsou nijak kompenzovány. V případě výroby fotovoltaických panelů je uhlíková stopa kompenzována dlouhodobou bezemisní výrobou elektřiny. Jejich životnost totiž přesahuje dvacet let.

Jak lze tedy zabránit přehřívání v okolí?

Na větších pozemcích lze zabránit vzniku tepelných ostrovů vybudováním kvalitních zahradních úprav a následnou péčí. V praxi to znamená pravidelně zalévat, hnojit a zeleň celkově udržovat, aby prosperovala. Proto budujeme již zmíněné ovocné sady, biokoridory a zaměstnáváme zahradního architekta. Chceme vytvořit místo pro odpočinek zaměstnanců i návštěvníků.

Plánujte tedy střechy osadit fotovoltaickými panely?

Plocha střech v Holubicích představuje výrobní kapacitu několika megawatt. To je již dostatečný výkon k pokrytí provozních nákladů areálu i větší části spotřeby energie nájemců, kteří mohou mít i energeticky náročné provozy, jako je například lehká průmyslová výroba. Kromě toho se fotovoltaika může využívat k napájení tepelných čerpadel, což opět zvyšuje účinnost této formy vytápění. Naše střechy jsou na tento druh řešení připraveny. Tepelná čerpadla se v Holubicích do hal nyní instalují.

Kolik energie vyrobené třeba tady v Holubicích můžete reálně využít?

Z hlediska účinnosti, respektive využitelnosti, můžeme říct, že vyrobená elektřina stačí na pokrytí spotřeby provozu areálů, tedy osvětlení, provozně-podpůrných technologií a podobně. Vyrobenou elektřinu lze využít i pro zmiňovaná tepelná čerpadla, ale jen částečně: v topné sezoně se v našem podnebí nedá vyrobit dostatek energie na jejich provoz. Další možnosti je využití energie k napájení dobíjecích stanic pro elektroauta. Pro logistiku to je ideální řešení, protože na jedno nabití lze obsloužit velmi široké okolí. Hodláme proto nabízet firmám i pronájem e-dodávek s nosností do pěti tun, které budou využívány pro distribuci zboží v dosahu takzvané poslední míle.

Lze s energiemi i nějak efektivněji hospodařit?

V lepším hospodaření vidíme obrovský potenciál, jak dosáhnout úspor. Proto do našich areálů instalujeme chytré technologie, jakými jsou různá čidla a ovládací zařízení, která dokážou měřit a vyhodnocovat celou řadu provozních dat. Zejména v reálném čase monitorovat a řídit spotřebu energie v budovách. Navíc mohou sledovat využívání osvětlení, ovládat či monitorovat otevírání vstupních bran a podobně.