„Mívám pocit, že dohledem nad těmito pracovníky jsem potrestaný já. Pracovní morálka většiny z nich je nevalná, neustále je musíme hlídat. Dva z nich mi to tu vykradli hned týden poté, co nastoupili. Musel jsem pak vynaložit desítky tisíc korun do zabezpečovacího zařízení,“ podělil se před časem o zkušenosti Ladislav Kupsa z městské společnosti Vyškovské služby.

Také šéf slavkovských technických služeb Radoslav Lánský neprojevil nad pracovními výkony odsouzených velké nadšení.

„Mnozí lidé na alternativních trestech u nás odpracovali pouze polovinu hodin, jež jim nařídil soud,“ uvedl Lánský. Ivanovický místostarosta Vojtěch Baláš zase vidí problém v benevolentním přístupu k odsouzencům. „Systém je k nim příliš mírný, přikáže jim například odpracovat dvě stě hodin a dá jim na to lhůtu rok a půl. Tyto termíny by se měly zkrátit, aby byli nuceni chodit do práce pravidelně,“ vysvětlil.

Radost z některých pomocníků poslaných obci soudem neměl ani otnický starosta Pavel Prokop. „Jeden se práci úmyslně vyhýbal, už je zase v kriminále. Další se dušoval, jak bude obětavě pracovat. Vzal peníze a večer po něm zůstal jenom zahozený rýč a už jsme ho neviděli. S dalším ale nebyly žádné problémy, odpracoval tu tři sta osmdesát hodin,“ zavzpomínal starosta Otnic.

Doplnil, že zástupci obce musí pracovníky pečlivě a pravidelně kontrolovat. „Většinou si samozřejmě vybíráme lidi od nás z obce nebo blízkého okolí,“ řekl Prokop.

Proč tedy vůbec městské organizace pracovníky na obecně prospěšných pracech využívají? „Alternativní tresty mají určitě svůj smysl z morálního hlediska, je to určitá šance pro tyto lidi. Proto bych je rozhodně nezavrhoval,“ prohlásil Lánský. Mezi odsouzenci jsou i tací, kteří odvedou dobrou práci, což se obci vždycky vyplatí. „Máme tu i pracanty, ke kterým nemohu říci jedinou připomínku,“ připustil Kupsa.

Také z toho důvodu se podle Jitky Dvořákové z vyškovského pracoviště Probační a mediační služby v okrese najde jen velmi málo obcí, které by pracovníky na obecně prospěšných pracích nevyužívaly. „Patří mezi ně například Šaratice, Račice, Otnice, Luleč a spousta dalších. Dále také technické služby měst,“ potvrdila Dvořáková.

Ročně je v České republice k obecně prospěšným pracím odsouzeno kolem třinácti tisíc lidí. V loňském roce bylo tímto způsobem potrestáno jedenáct procent všech trestných činů. Svůj trest však vykonává pouhá polovina takto odsouzených.

„V současné době plní obecně prospěšné práce padesát až šedesát procent klientů. To číslo není příliš vysoké. Je to tak proto, že soudy často obecně prospěšné práce uloží i nevhodným osobám – řada z nich je trestána už poněkolikáté a o tento druh trestu ve většině případů nemají zájem.

Soudci také občas uloží obecně prospěšné práce handicapovaným osobám, které je vykonávat nemohou,“ říká Eva Hošková z Probační a mediační služby, která na výkon obecně prospěšných prací dohlíží. Dodává, že v současnosti se připravuje analýza pro ministerstvo spravedlnosti, která má být východiskem pro zlepšení celé situace. Soud může v současné době uložit dospělému trest od padesáti do čtyř set hodin veřejně prospěšných prací.

Mladiství mohou dostat maximálně dvě stě hodin. Tento alternativní trest bývá ukládán za lehčí trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let. Výhodou obecně prospěšných prací je, že člověku neberou jeho svobodu, a může tak i při výkonu trestu být ve styku s rodinou a přáteli.

Nevypadne tak ze svého sociálního zázemí. Navíc po odpracování určených hodin se trest vymaže z trestního rejstříku, člověk má tedy větší šanci uplatnit se na trhu práce.

Redaktoři Vyškovského Deníku