DISKUTUJTE DOLE POD ČLÁNKEM

Jít proti proudu se před několika lety rozhodlo vedení obce Luleč, které tehdy nakoupilo přibližně osmdesátku malých čistíren odpadních vod za miliony korun, ačkoliv podle odborníků by pro vesnici bylo lepší napojit kanalizaci na centrální čističku. Desítky malých zařízení chtělo nechat zapojit v dobré vůli, že místní nebudou muset platit hříšné peníze za vodné a stočné. Myšlenka se ovšem stále o moc dopředu nepohnula.

„Máme stavební povolení na čtyři čističky. K víc než sedmdesáti nám stále chybí dmychadla. Dokonce jsme na firmu, která nám měla kompletní zařízení dodat, podali trestní oznámení. Podle policie se však podnik ničeho špatného nedopustil,“ informoval rezignovaně lulečský starosta Josef Vlach.

Žádat o stavební povolení na zabudování čistíren bez dmychadel obci připadá zbytečné. A tak alespoň ty kompletní rozdává lidem, již o ně požádají. „Vždycky jsem říkal, že jsme je koupili pro naše obyvatele. Několik z nich požádalo o to, abychom jim je dali. Teď si jimi zalévají zahrádky,“ uvedl Vlach.

Šestasedmdesát dmychadel leží v areálu brněnského podniku Ecofluid, což potvrdil jeho jednatel Richard Schmidt. Jde o firmu, která má čistírny v Lulči na základě smlouvy zabudovat. Části zařízení tam podle dostupných informací převezl majitel společnosti Ekoplast Štancl – Servis, která je v současné době v konkurzu.

Dmychadel se prý obec dočká, až si vyřídí povolení. „Vedení Lulče dobře ví, že jim dmychadla dodáme při montáži. Ale nikdo s námi nejednal. Z jejich strany zkrátka není vůle,“ myslí si Schmidt.

Podle Vlacha je vedení obce znechucené postojem vyškovského odboru životního prostředí, který nemá zájem vydat stavební povolení. To podle jeho vedoucího Jiřího Kutálka není úplně pravda. „Vždy jsem tvrdil, že řešit likvidaci odpadních vod decentralizovaným způsobem je pro obec typu Lulče nevhodné. Ale splní-li vesnice zákonné podmínky, tak stanoviska k územnímu řízení budou kladná. Stavební povolení pak vydáme,“ objasnil.

Jednou z podmínek je, aby obec měla v pořádku současnou kanalizaci, na niž by pak malé čističky napojila. Kutálek ovšem ještě upozornil, že Lulečtí nemají stavební povolení k žádné z čistíren.

„Pouze jsme vydali několika fyzickým osobám kladná stanoviska pro územní řízení, a to ještě na dobu určitou, dokud nebude vybudovaná veřejná kanalizace a čistírna odpadních vod. Ve svých stanoviscích máme oporu kraje,“ upřesnil Kutálek.

Za nákup malých čistíren odpadních vod Luleč dala před pěti lety víc než sedm milionů korun. Protože ovšem obecní rozpočet není tak vysoký, aby si vesnice mohla dovolit peníze složit takzvaně na ruku, vzala si bankovní úvěr. Ten stále není splacený. Čističky navíc její vedení nakoupilo dřív, než si zjistilo, zda bude jejich zabudování bezproblémové. Protože obec nesplňuje několik podmínek na získání stavebního povolení, leží osmdesátka čistíren odpadních vod v obecním domě zvaném Slámovo.