ZDE
Laik, který prochází pustým lesem a sbírá houby, si ani nemusí uvědomit, že šlape po místech, kde před stovkami let kypěl život a byla centrem tamního dění. Zato nadšenec, který ví, co hledá, odhalí ve strouze někdejší obrannou hradbu a ve stařičké ohlodané zídce základ starobylého středověkého hradu. Na Vyškovsku je takových vzácných míst hned několik a lákají zájemce o turistiku a historii.
„Vyškovsko sice není výjimečně bohaté. Leží spíše mimo hlavní turistické trasy. Zajímavější jsou pro mě třeba Novohradské hory, kde je spousta drobných sakrálních staveb. Ale přesto je na Vyškovsku několik opravdových skvostů. Místa, která jsou sice v pozadí zájmu, ale mají své kouzlo, jako třeba Bučovice, Luleč, Hamiltony, Orlovice a mnoho dalších. Nejpůsobivějším místem pro mě ale jsou bezpochyby Melice,“ řekl Pavel Zelík, nadšenec, který s batohem a foťákem jezdí po celé České republice a v nepřístupných místech prolézá mlázím a vysokou trávou, šplhá po stráních a pátrá po roklinách.
„Nejsem archeolog ani hledač pokladů. Mým cílem je zachytit náladu. Hledám hlavně zaniklé hrady. Zajímají mě místa, která nejsou turisticky až tak atraktivní. Vždy oceňuji tajemno místa. Na většinu zaniklých hradu nevede ani značení, čili je to jistý způsob dobrodružství,“ pochvaluje si turista.
Hned několikrát se proto vrátil k Pustiměři do lokality Melice. „Nacházela se tam středověká ves Melice která už roku 1141 patřila olomouckému biskupství. V písemných pramenech se uváděly dokonce hrady dva, Dolní a Horní Melice,“ vysvětlil pátrač.
Vyškovský úval byl podle archeoložky Muzea Vyškovska ve Vyškově Kláry Rybářové vždy důležitou obchodní trasou. Potvrzují to nesčetné archeologické nálezy. Strategický význam dokazují četné středověké hrady a tvrze.
„Šlo například o Orlov v Orlovicích, Švábenice, Moravské Prusy, Ivanovice, Luleč, Dědice, Račice, Habrovany, Rychtářov. A samozřejmě i biskupský hrad Melice. O tom sepsal velice komplexní dílo archeolog Jan Zháněl v roce 1967,“ uvedla Rybářová.
Melický hrad byl velkolepě zařízený
Melice leží v lese mezi Drysicemi a Pustiměří. Listinné doklady sice uvádějí hrady dva, ale dodnes je známé místo pouze jedné zříceniny. „Biskupský hrad Melice byl správním centrem Vyškovska. Nástupcem prastarého románského hradu v Pustiměři. Byl honosným sídlem. Po téměř stu let existence ho dobyli a do základů vyvrátili husité. Srovnání dochovaných zbytků hradu s dokumentací tak dnes vyznívá až neuvěřitelně,“ informuje historik Martin Chvátal na webových stránkách www.castle.cz. Podle něho byla ves Melice poprvé doložená v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141.
Melický hrad však vznikl až mnohem později, protože ve dvanáctém a třináctém století Melice náležely k pustiměřskému hradu. Zásadní změna přišla teprve ve druhé čtvrtině čtrnáctého století. A to kvůli snaze chovat se hospodárně. Starý hrad v Pustiměři se stal příliš velkým a nákladným na provoz. Proto přistoupil biskup Jan Volek k výstavbě hradu nového. Tím se stal právě hrad Melice.
„Vysoké postavení stavebníka, kterým bylo olomoucké biskupství, a silné vazby na Karlův pražský královský dvůr prostřednictvím některých biskupů, například Jan Volek byl dokonce královým nevlastním strýcem, ovlivnily podobu hradu, který byl velmi luxusně zařízený. Pohříchu se však tyto skutečnosti odrazily i na kvalitě hradního opevnění, která byla nižší než v případě starého pustiměřského hradu,“ tvrdí Chvátal.
Tento závažný nedostatek se měl projevit v bouřlivém patnáctém století. Nejprve ekonomické potíže biskupství vyvolané válkami mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem přinutily biskupa Jana Mráze, aby Melice zastavil. Katastrofou pro Melice se pak staly války husitské, kdy se při tažení husitů na Moravu stal biskupský hrad jedním z cílů útoku jejich vojska. Roku 1423 ho kališníci dobyli a důkladně zničili. Stejná pohroma postihla i ves. Správní centrum panství pak olomoučtí biskupové už natrvalo přenesli na nově zbudovanou tvrz ve Vyškově. Melický hrad se v průběhu následujících staletí zcela rozpadl, ba dokonce se zapomnělo, kde stával.
Představu o tom, jak vypadal, známe právě díky Zhánělovi a dalším archeologům. Ti objevili průjezd do nádvoří přístupný po mostě. Vpravo byl sklep, vlevo strážnice s topeništěm teplovzdušného vytápění sálu v patře vstupního křídla, které obsluhovali strážní. Hradu nechyběla ani kaple. Celý objekt byl obdélníkový o rozměrech čtyřiapadesát krát jednatřicet metrů. Předhradí, které bylo též kamenné, mělo délku sto dvacet metrů, a možná že právě jeho neobvykle velká rozloha a zástavba vedly k uvádění dvou hradů.
Jedním z významných archeologických nálezů byly podle Rybářové kachle z unikátních přepychových kamen, která nechal zbudovat biskup Václav Králík z Buřenic v první třetině 15. století.
