„Loňská úroda meruněk byla úžasná, letos to není katastrofa, ale v porovnání s minulým rokem taky žádná sláva. Bude jich maximálně polovina loňského množství," potvrdil ředitel slavkovského pivovaru a pěstitelské pálenice Jiří Hořava. Podle něj se velikost úrody střídá po roce, proto je po loňské výborné meruňkové sklizni letošní rok slabší.

Množství ostatního ovoce je průměrné nebo nižší. „Ovoce hnije, takže pokud lidé počítali s větší úrodou, budou zklamaní. Nasbírají přibližně o třetinu méně," poznamenal majitel drnovické pálenice Miloš Bastl.

Aktuálně se pálí švestky, hrušky, jablka, mirabelky a přetrvávají i meruňky. Právě švestky, které sérii ovoce procházejícího palírnou uzavírají, trápí plísně. Podle Bastla za to můžou především deště a mokro, ovoce pak nestihne pořádně dozrát. „Může se ale stát, že pomrznou už na jaře," podotkl Hořava.

Právě modré ovoce má však na rozdíl od jiného výhodu, že kvas vydrží delší dobu, pokud je správně uskladněný, a pálit se tedy může později. „Obecně záleží na typu ovoce a na teplotě, ve které se nakládá. Čím je nižší, tím se doba kvašení prodlužuje," vysvětlil Bastl.

Například kvašení třešní, které se pálí na začátku sezony, tak může zabrat pouhé dva týdny. Oproti tomu švestkám v době, kdy už je chladněji, trvá třeba i šest týdnů.

Můžou zkysnout

Výhodou je, že jsou dlouhodobější. „Takže pokud je kvas dobře uzavřený, můžou se pálit třeba i po půl roce, což u meruněk nejde," přiblížil Hořava. Důležité je, aby neunikal alkohol a kvas byl uskladněný v přiměřené teplotě. „Nesmí docházet k druhotnému, takzvanému octovému kvašení, protože pak výsledný produkt zkysne a může se rovnou vylít," dodal.

Sezonu v palírnách otevíralo průměrné množství třešní, následovala slabší úroda meruněk a průměrné mirabelky. Kromě švestek se aktuálně pálí i jablka, na nich ovšem provoz pálenic nestojí. „Jablka se teprve nyní rozjíždějí a navíc tvoří přibližně jen deset až patnáct procent z celkového množství vypáleného ovoce," objasnil Hořava. Prim podle něj hrají právě švestky a meruňky, kterým se na rozdíl od ostatního ovoce dařilo méně. Provoz v pálenici je oproti loňskému roku, kdy bylo pořád co dělat, poloviční.

Přestože k nejoblíbenějším pálenkám patří slivovice a meruňkovice, třeba Zdeněk Tarča si rád pochutná i na třešňovici. „Kamarádi pálí ovoce, takže pak nakupuji od nich. I když mám nejradši švestky a meruňky, jeden z nich dělá třešňovici a ta je taky výborná," zhodnotil Tarča. I podle jeho přátel je prý letos meruněk i švestek méně, na druhou stranu mirabelek i jablek je dost.

Oba provozovatelé palíren se ale shodují na tom, že slabší sklizeň se na výsledné ceně pálenky neprojeví. Službu poskytují za stále stejnou sumu. „Cena se pohybuje kolem dvou set šedesáti korun za litr čistého alkoholu, takže padesátiprocentní slivovice vyjde zákazníka přibližně na sto pětatřicet korun za litr," nastínil Hořava s tím, že polovinu ceny tvoří spotřební daň.

Množství ovoce, které je potřeba na vyrobení litru pálenky, záleží podle Bastla na lokalitě, ze které pochází. „Jsou rozdíly i v rámci jedné obce, pokud jsou stromy v místě, kde hodně svítí slunce, je tam úroda větší než uprostřed vesnice," vysvětlil. Průměrně je ale podle něj na litr tekutiny potřeba deset litrů ovoce.

Úroda na Vyškovsku je obecně horší. „Jižní Morava je slabší celkově, i když na Břeclavsku je to úplně o něčem jiném. I jen o pár vesnic dál to může být úplně jinak," dodal Hořava.

TEREZA NOVOTNÁ