Věta o poctivém králi zazní během sobotního odpoledne mnohokrát. Předtím, než se však král objeví na veřejnosti, je potřeba ještě hodně příprav. A tak už před polednem na manerovské návsi stojí několik koní, kterým dívky pečlivě vplétají pentle do hřív a ocasů. „Jízda králů je dnes mylně spojovaná především s Dolňáckem, a to proto, že tam tradice přetrvaly obecně déle a bez přerušení. Přitom na Hané bývaly jízdy velice pyšné a bojovné," vysvětluje Jiří Novotný, který s občanským sdružením Manner stojí za vzkříšením zvyku.

Král má být podle tradice nedospělý chlapec. „Mít v rodině krále, to je v obcích na Slovácku obrovská prestiž, i když už poněkud vzdálená skutečnému významu zvyku, a proto se tam o tuto pozici svádějí téměř boje. Manerov má nicméně jen dvě stě obyvatel, a tak v úvahu připadalo jen šest hochů," vysvětluje Novotný.

V Manerově se zase po třech letech uskutečnila Jízda králů.Tím vybraným je nakonec Jan Pospíšil. Zatímco venku koně dostávají i květinové límce, on schovaný uvnitř jednoho z domů a oblečený v ženském kroji trpělivě čeká, až bude moci ven. Přestože má teď poslední možnost svobodně mluvit před tím, než mu strčí do úst růži, většinou mlčí. „Nejsem nervózní, těším se," pokrčí jen s úsměvem rameny a sleduje, jak si dívky kolem naposledy upravují kroje.

Jsou jeho družinou; tou, která ho vyvede ven a bude ho schovávat před jízdou na koních. „Evi, prosím tě, pomůžeš mi s tím?" říká jedna z dívek, která zápasí s čepcem. Zkušená Eva Szendreiová je v místnosti nejdéle působící členkou manerovského folklorního souboru Koštéř, a tak si s krojem hravě poradí.

S koňmi se v Manerově jezdilo naposledy krátce po druhé světové válce. „V roce 2010 jsme na tuto tradici navázali, chtěli bychom jízdu opakovat každé tři roky," vysvětluje Szendreiová.

Podle tradice, protože jde o úrodu, se král má schovat v obilí. Letos však plány zkomplikovalo uplakané počasí. „Nedá se nic dělat. Král se schová v keřících ve vsi a my budeme předstírat, že je to ječmen," směje se Novotný.

To už jsou krojovaní muži v sedlech a uzdy koní v rukou pevně svírají dívky. „Jedeme na krála, na krála!" ozývá se a jízda se dává do V Manerově se zase po třech letech uskutečnila Jízda králů.pohybu. Vzhledem k počasí nejede daleko. Koně zahrabou kopyty tam, kde se v hloučku čepců dá zahlédnout nepokrytá hlava mladého chlapce.

A už to začíná. „Po polách, po horách, po dolách, jedeme jedeme ječmeňem, že krála sobě přivedem," vykřikuje hlavní praporečník, který má za úkol krále najít.

Jenže dívky se nedávají tak snadno. „Našli jsme krále v ječmeňu, ale vám ho nedáme, že vy šavličky nemáte," vrtí hlavou a chlapce stále schovávají za sebou. Teprve po dalším přesvědčování se ho rozhodnou vydat. Jeho hlavu pokrývá čepec s čevenými pentlemi, který mu zakrývá obličej, a do úst dostává bílou růži. Od té chvíle nepromluví ani slovo.

To však zajišťují ostatní. „Máme krála chudobnýho, ale zato poctivýho!" prohlašují a dávají se na cestu po vsi. Pomalu postupují od domu k domu a u každého hlavní praporečník vykřikuje vtipné průpovídky, jak si žádá tradice. Úroda v Manerově bude pro letošek zachráněná.