„Zaznamenali jsme třeba případ, kdy syn verbálně i fyzicky zastrašoval a napadal svoji matku, požadoval po ní peníze a rozbíjel zařízení bytu. V jiném případě syn matku urážel, zesměšňoval, zakazoval jí jíst a pod pohrůžkou násilí ji donutil, aby mu dala platební kartu i s PIN kódem. Potom jí z účtu vybral veškerou hotovost," popsala vyškovská policejní mluvčí Alice Musilová.

Ačkoliv se obětí domácího násilí může stát kdokoliv, většinou jde stále o ženy. „Nedávno jsme opakovaně vykazovali z domu násilníka, který napadal svou manželku slovně i fyzicky. Dlouhodobě ji psychicky týral, vulgárně jí nadával, a to i před jejich dětmi. Máme i případy, kdy domácí násilí trvá víc než deset let. Bohužel není výjimkou, že násilí přeroste až k životu nebezpečným situacím, kdy dotyčný vyhrožuje oběti zabitím," poznamenala Musilová.

Jak připomněla, počet případů, které policisté evidují, neodpovídá skutečnosti. „V loňském roce jsme k opatření v podobě vykázání sáhli ve čtrnácti případech, letos jsme zatím na polovině. Jde však o latentní kriminalitu, kdy se ne všechny oběti obrátí na policii. Pokud ano, věc se pak řeší buď jako přestupek, častěji však jako trestný čin, který se většinou kvalifikuje jako týrání osoby žijící ve společném obydlí. Může však jít i o trestný čin vydírání, nebezpečného vyhrožování nebo o trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti," vyjmenovala mluvčí.

Aby se událost mohla kvalifikovat přímo jako domácí násilí, musí splňovat určité znaky. Jedním z nich je, že k němu dochází dlouhodobě. Ve většině případů se jedná o měsíce až roky. Stejně tak musí být jasně rozdělené role agresora a oběti. Třeba takzvané italské manželství, kdy jsou oba partneři rovnocenní, tedy nelze nijak postihnout.

Kromě policie se oběti můžou spojit s různými organizacemi, které se specializují na dané problémy. Například ve Slavkově u Brna je to pobočka Persefony. „Dřív jsme tady bývali dvakrát měsíčně. Dnes už si lidé musí schůzku sjednat telefonicky. Poskytujeme celkové poradenství, ale samozřejmě záleží na tom, co si klient přeje. Pokud už je ve fázi, kdy chce situaci řešit trestním oznámením, poradíme mu, jak jednat, jak ho sepsat a řekneme mu, co ho asi čeká," přiblížila pracovnice Iveta Urbánková.

Pokud se oběť rozhodne obrátit na policii a skutečně jde o případ domácího násilí, agresor může být vykázaný buď z bytu, nebo dokonce z celé ulice. „A to na deset dní. Tato doba většinou obětem slouží k tomu, aby se rozhodly, jak budou situaci dál řešit. Pomáháme jim také spojit se s intervenčním centrem, kde s nimi celou situaci probírají," řekla Musilová.

To potvrzuje i vedoucí intervenčního centra Jana Levová. „Spolupráce je nařízená ze zákona. Ale platí jen v případě, kdy policisté rozhodnou o vykázání. Asi jedna třetina našich klientů pochází od policie, zbytek k nám přichází sám od sebe. Pomáháme jim také v případě, že si přejí vykázání agresora prodloužit. O tom pak rozhoduje soud, který ho může prodloužit nejprve na třicet dní a potom až na půl roku, nebo dokonce ještě déle," informovala Levová.

Ne vždy ale oběti opatření využívají. „K situacím ovšem dochází i nadále a my pak násilníka ze společného obydlí vykazujeme opakovaně," doplnila Musilová.

Že se stává poměrně často, že oběť trestného činu nechce svého partnera nechat potrestat, s tím souhlasí i Levová. „Přes všechno mezi sebou mají velmi blízký vztah. Oběť chce většinou pouze klid, a aby se to neopakovalo. Proto se také snaží vyhnout trestnímu řízení a málokdy tak dojde k úplnému potrestání," objasnila Levová.

JAN JURÁK