Docentka Alena Plháková z katedry psychologie olomoucké univerzity si myslí, že na Vyškovsku je nižší rozvodovost díky větší veřejné kontrole než ve velkých městech. Dále tam podle ní působí poměrně silné náboženské tradice.

Vedoucí vyškovské poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Virga Kočárová si však nemyslí, že okres má v tomto ohledu nějaké zvláštnosti.

„Obyvatelé Vyškovska rovněž jako lidé žijící jinde touží stejně jako ostatní po zajištěném bydlení, aby měli dobrou práci, byli zdraví, aby je partner miloval. Někomu se to daří, někomu ne. Rozhodně si nemyslím, že to souvisí zrovna s místem bydliště,“ říká psycholožka.

Že Vyškovsko kopíruje celostátní trend zvyšování počtu zkrachovalých manželství, potvrzují statistiky podaných žádostí o rozvod. Jejich počty se podle Mileny Jackové z vyškovského soudu zvyšují. Zatímco v roce dva tisíce čtyři to byly necelé dvě stovky, následující rok dvě stě šedesát, v roce dva tisíce šest jich bylo dvě stě osmdesát a vloni o osm víc.
Důvodů k rozvodům je ale i na Vyškovsku mnoho. „K jejich četnosti pravděpodobně přispívá rostoucí společenská tolerance k rozpadu manželství, který již není ničím neobvyklým, větší finanční nezávislost na straně žen, menší počet dětí v rodinách,“ vysvětluje Plháková.
Dodává, že svou roli hraje také napětí plynoucí z tradičního vymezení mužské a ženské role. „Na začátku partnerského soužití mnohé ženy ochotně přebírají řadu povinností v oblasti péče o domácnost a péče o děti. Po několika letech manželství však pod tlakem zátěže, plynoucí z četných, mnohdy rozporných společenských požadavků, nejsou schopné tradiční ženské roli dostát,“ objasňuje.

A které role dnes žena musí zvládat? „Být úspěšnou matkou, náruživou milenkou, výkonnou pracovnicí, pečlivou hospodyní,“ dodává Plháková.
Další problém zdůrazňuje Kočárová. „Pro manželství je prioritou kvalita. Její pokles se bere jako dostatečný důvod k rozvodu,“ říká. A v čem je problém? „Pro dnešní společnost jako by se začal ztrácet smysl pro nutnost nebo omezování, pro určitou míru oběti. Všichni si přejí být šťastnými a málokdo připouští, že stav pocitu štěstí je velmi prchavý,“ doplňuje Kočárová.

Josef Koudelka