Vrchol masopustu včera začal i na jižní Moravě. „Oslavy ale nejsou všude stejné. Liší se oblast od oblasti. Rozdíl je i mezi Brnem a menšími částmi Brněnska,“ upozornila etnoložka Irena Ochrymčuková z Muzea Brněnska.

Masopust začíná po svátku Tří králů a trvá až do Popeleční středy, kterou začíná půst. Letos připadá na dva-advacátého února. Největší masopustní veselí je spojené s posledními šesti dny před půstem. Začalo včera takzvaným Tučným čtvrtkem. „Další dny byly spojené s tancovačkami. Na odkaz masopustu dnes navazuje i zimní plesová sezona a maškarní bály,“ dodala etnoložka.

Žid s medvědem

Masky podle Ochrymčukové původně zpívaly. Někdy i hlásaly společenskou kritiku. „Součástí průvodů jsou masky medvěda a medvědáře, čerta, kominíka, žida, báby s nůší, ženicha a nevěsty, basisty či koně,“ nastínila etnoložka. Dodala, že masopustní průvody vyrážely tradičně v úterý. Dnes se ale konají většinou v sobotu. Výjimkou je Brno, které naplánovalo svůj fašank na úterý příští týden. Program začíná na náměstí Svobody od jedné hodiny a lidem má přiblížit lidové tradice. „O hodinu a půl později vyrazí z náměstí průvod. Bude mít několik zastávek. Například Palác šlechtičen, Kobližnou ulici či Zelný trh,“ vyjmenoval pořadatel Ladislav Urbančík.

Oslavy chystají i v brněnských městských částech. Například v Líšni zítra vyrazí průvod krojované chasy, maškar a kapely z Kubelíkovy ulice. O obnovu místní tradice se zasadil vedoucí národopisného souboru Líšňáci Josef Trávníček. „O podobě místních ostatků se bohužel nedochovaly žádné obrazové materiály. Jen záznamy místních masopustních písní. Kapela divadla Líšeň písně oživila,“ uvedl Trávníček.

Brněnský masopust často doprovází domácí zabijačka. Koná se například v Bystrci. „Loni byl obrovský zájem. Přišlo několik tisíc lidí. Doufáme ve stejný úspěch i letos,“ řekla manažerka hotelu Santon, u kterého se akce koná, Eva Lavičková.
Na Hodonínsku má největší tradici fašank na Horňácku. Například ve Velké nad Veličkou má víc než stoletou historii, kterou nepřerušily ani světové války. „Zhruba před dvaceti lety se k fašanku přidal košt slivovice. Letošní ročník bude výjimečný. Sejde se na tři sta archivních vzorků ze šedesátých až osmdesátých let minulého století,“ uvedla za pořádající soubor Velička Monika Frantová.

Basa nakonec

Součástí místního masopustu je i další známá tradice. Pochovávání basy v úterý večer. Symbolizuje konec masopustního veselí a začátek půstu. „Zájem o tuto akci bohužel klesá jak u souborů, tak u návštěvníků. Koná se totiž v úterý uprostřed pracovního týdne,“ vysvětlila Frantová.

Masopustní průvody vyrazí i do ulic na Břeclavsku. Například v Poštorné se fašank koná již podesáté. „Snažíme se navázat na základ masopustu. Proto v průvodu budou jen tradiční figury,“ sdělil Karel Grandič z pořádajícího Slováckého krúžku Poštorná.

A po pětatřiceti letech obnoví masopustní oslavy v Nemojanech na Vyškovsku. „Pořádáme první ostatky po dlouhé době. Chceme, aby se v obci něco dělo. A tradice ne-umíraly. Uvidíme, jak se nám podaří vzkřísit tuhle,“ přemýšlí Petr Paluda ze sboru nemojanských dobrovolných hasičů, který akci pořádá.

MARTINA KOZIOLOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI