Strávit den v přírodě, vidět hospodářská zvířata, vyzkoušet si práci na statku a ještě si odnést něco čerstvého domů? Zejména děti, pro které je největším letním dobrodružstvím návštěva přírodního koupaliště, ocení autentické prostředí ekofarmy. Ty z Vyškovska nabízí mimo jiné možnost přespání, výuku jízdy na koních nebo prodej výrobků, které farma vyprodukuje.

To městský byt rozhodně nenabídne. „S našimi dětmi čas od času na nějakou farmu vyrazíme a třeba návštěvu spojíme i s pěším nebo cyklistickým výletem. Zároveň jsme rádi, když si na farmě můžeme zakoupit čerstvé výrobky. Například manžel zbožňuje halušky s pravou brynzou, takže když je možnost, vždycky ji nakoupíme i do zásoby," svěřila se třeba Iveta Kořínková z Vyškova.

Například na ekofarmě Jalový dvůr nedaleko Heršpic se návštěvníci můžou projet v kočáře taženém koňmi nebo se svézt přímo v sedle. „Kromě toho chováme oslíky, na kterých se děti také můžou povozit. Pro děti pořádáme po celý rok i pravidelné víkendové jezdecké tábory, na kterých se starají o koně, učí se na nich jezdit a aktivně se zapojují do celého chodu farmy. Jezdí k nám také školní výlety, při kterých se školáci dozví vše o zvířátkách, která u nás chováme. Kromě ovcí a koní jsou to například lama, kráva nebo velké husy," vyjmenovala jednatelka ekofarmy Markéta Sedlinská.

Farma Jalový dvůr je vhodná ale i jako cíl rodinných výletů. „Okolo farmy vede cyklostezka, po které se lidé dál dostanou do Ždánického lesa. Na farmě je k dispozici stylová restaurace, kde se mohou výletníci občerstvit. Zvířata máme stále ve výbězích a lidé jim můžou přivézt například suché pečivo," lákala jednatelka.

U farmy se podle jejích slov nachází i rybník. „Zájemci si můžou po zakoupení víkendové povolenky na rybníku zachytat a své úlovky si odvézt domů. Nabízíme i možnost přespání ve společné noclehárně," připomněla Sedlinská.

Na Jalovém dvoře si návštěvníci zakoupí i domácí produkty. „K prodeji nabízíme jehňata na vypásání zahrad, med z našich včelínů, ovčí kožešiny a výrobky z ovčí vlny, jako jsou peřiny nebo spacáky. Přes zimu je na farmě naplánovaná rekonstrukce hospůdky, další opravy spolu s novými výběhy zajišťujeme průběžně," doplnila Sedlinská.

Občanské sdružení Manner má svoji ekofarmu u Bohdalic. Nabízí třeba získání jezdecké licence. „K vidění jsou u nás koně, ovce a další zvířata, se kterými se návštěvníci dostanou do přímého kontaktu. Nabízíme i trénink jízdy na koni. Máme natolik kvalifikovanou výuku, že lze dosáhnout také jezdecké licence. Na farmě je také možnost zhlédnutí přednášek na ekologická témata o obnově krajiny," představil jednatel sdružení Manner Jiří Novotný.

Možnost přespání nabízí ekozemědělci hlavně ve stanech, případně v objektech po vojácích. „Hlavně možnost stanování je v našem areálu poměrně neomezená. Budovy po vojácích jsou zatím v původním stavu a nyní pracujeme na tom, aby se z nich stala regulérní turistická ubytovna," řekl Novotný.

Plány členů Manneru rozhodně nejsou malé. „V současné době nabízíme jehněčí v bio kvalitě. Při takzvaném prodeji ze dvora nabízíme jehněčí klobásky a hamburgery. Abychom mohli naše produkty nabídnout i do maloobchodní sítě, musíme napřed vybudovat kompletní porážku. Pak bychom rádi vykupovali jehňata z celé Moravy a následně u nás zpracovávali," prozradil jednatel.

Snem ekozemědělců je navíc stále výstavba vlastní sýrárny. „Rychlost, s jakou se nám podaří projekt dotáhnout do konce, závisí na získání dotací a pružnosti administrativních záležitostí. Všechny rozjeté projekty chceme dokončit v horizontu tří let," přál si Novotný.

Stejně jako na Jalovém dvoře, i nedaleko Manerova je kvůli nákupu masných výrobků nebo třeba mléka potřeba zavolat den předem, vyzvednutí výrobků je pak možné po celý den.

S volně se pasoucími ovcemi se výletníci můžou potkat i při procházce Národní přírodní rezervací Větrník. „Občanské sdružení Manner pro nás v rezervaci zajišťuje pastvu. Jedná se o několik desítek ovcí, které nám udržují kvalitní travní porost. Stádo se po rezervaci volně pohybuje, takže se s nimi návštěvníci můžou dostat do přímého kontaktu," řekl Přemysl Herald ze Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava.