Přibližně dva a půl tisíce korun ročně dá na Vyškovsku čtyřčlenná rodina za svoz a likvidaci komunálního odpadu. Výnosný byznys to však pro města v žádném případě není. Všechna musejí odpadové hospodářství ve výsledku dotovat z vlastní kapsy.

„To, co vybereme od lidí, na pokrytí nákladů rozhodně nestačí. Každoročně tímto způsobem investujeme poměrně nemalé peníze. V roce 2013 to bylo bezmála milion tři sta tisíc korun," potvrdil vedoucí ekonomického a sociálního odboru bučovické radnice Michal Vrána.

I při takových výdajích se podle něj dalo oproti předchozím rokům mluvit o úspoře. V roce 2012 totiž město zaplatilo za komunální odpad z vlastní kapsy přes milion a půl.

Podle starosty se lidé zvyšování poplatků obávat nemusejí. „Zdražovali jsme loni, protože jsme vzhledem k výši doplatků nemohli jinak. To, že doplácíme, nás sice netěší, ale v České republice je to běžná praxe. Bohužel nemůžeme veškeré zvyšování nákladů přehazovat na lidi," myslí si bučovický starosta Radovan Válek.

Zdražovat nechtějí

Současné poplatky jsou podle něj na horní hranici únosnosti. „Zdražování proto v dohledné době určitě nechystáme. Uvažovat o něm budeme až v situaci, kdy se navýší příjmy domácností, současné prognózy ale podobný vývoj v blízké době nepředpokládají," komentoval situaci starosta Bučovic Radovan Válek.

Celkové náklady na likvidaci odpadů přitom rostou. „Za rok 2013 jsme na ni vynaložili asi pět milionů sto osmdesát tisíc korun, o rok dřív to bylo asi čtyři miliony sedm set padesát tisíc," přiblížil Vrána.

Zdražování nechystají ani co do počtu menší Ivanovice na Hané, kde od lidí na službu vybírají pětistovku ročně a doplácejí stovky tisíc korun. „Loni to bylo přibližně čtyři sta sedmdesát tisíc korun," konstatoval ivanovický starosta Jozef Heretík.

Přestože v Ivanovicích lidé platí za svoz odpadu nejméně ze všech obyvatel měst regionu, i tam v některých případech stojí úředníky nemalé úsilí, než peníze získají. Navíc vymáhání dluhů se mnohdy úřadu skoro nevyplatí. „Náklady s ním spojené jsou totiž poměrně vysoké. Už samotná skutečnost, že poplatek musíme vymáhat, pro nás znamená ve výsledku ztrátu oproti tomu, když někdo platí řádně v termínu," postěžoval si ivanovický starosta.

S neplatiči mají zkušenosti i v Bučovicích, kde od roku 2012 vymáhají tyto poplatky i exekutivně. „U lidí na sociálních dávkách nebo s bydlištěm na úřední adrese je ale i takový postup v principu nefunkční," naznačil Vrána.

Podobně jako v Bučovicích jsou na tom i ve Vyškově. Nemalou injekcí pro odpadové hospodářství jsou ale peníze od firem, které odebírají tříděný odpad. Ty pokryjí téměř pětinu nákladů, které v souvislosti s komunálním odpadem musí radnice vynaložit. „Od těch jsme dostali v loňském roce tři miliony korun. Z poplatků za odpad jsme získali jedenáct milionů sedm set tisíc korun," vyčíslila mluvčí vyškovské radnice Petra Bezdomniková.

Nejčastější dluhy

Město tak podobně jako v Bučovicích muselo doplácet asi milion šest set tisíc korun. Stejně jako jinde i ve Vyškově patří nezaplacené poplatky za svoz odpadu k nejčastějším pohledávkám města. „Je to třetí nejvyšší položka, v loňském roce to byly asi čtyři miliony korun. Víc lidé dluží jen za nájemné a pokuty za dopravní přestupky," vyjmenovala vyškovská mluvčí.

Doplácení se nevyhnulo ani Slavkovu u Brna a Rousínovu. „V Rousínově vybíráme šest set korun ročně, což náklady na likvidaci komunálního odpadu rozhodně nepokryje, musíme připlácet z městských peněz. Loni to bylo bezmála osm set tisíc korun," potvrdila rousínovská tajemnice Ludmila Havlíčková.

Ve Slavkově pak mají zcela jiný systém. Lidé platí za konkrétní počet popelnic, které domácnosti využívají. Za jedno pololetí tak zaplatí za nádobu šest set až devět set korun. Město předpokládá, že letos bude doplácet přes jeden a půl milionu.

Přestože si někteří lidé myslí, že poplatky nejsou nadsazené, zdají se jim přece jen poměrně vysoké. „Čtyřčlennou rodinu poplatky vyjdou na bezmála dva a půl tisíce korun, což už se na rodinném rozpočtu promítne. Na druhou stranu je ale podle mě dobře, že radnice zajistila popelnice na bioodpad. Dřív jsme měli jako čtyřčlenná domácnost jen jednu nádobu na směsný odpad. Ta nám nestačila a o další jsme žádali marně. Od chvíle, kdy můžeme třídit bioodpad, tento problém nemusíme řešit," pochvaluje si třeba Marta Chalabalová z Vyškova.