Výkupny už ovšem v okrese podle všeho nefungují. „Dřív se třeba ve školách kaštany sbíraly ve velkém. Dnes už se o to nechce nikdo starat, nejde totiž jen o sběr. Kaštany je pak také nutné prohazovat, aby nezplesnivěly. Ani si neuvědomuji, že by dnes někde na okrese byla nějaká výkupna," zamyslela se předsedkyně vyškovské kulturně propagační komise okresního mysliveckého spolku Petra Puklová.

Zájem ze strany myslivců ovšem podle ní rozhodně dál trvá. „Poptávka by určitě byla. Není to ale otázka jenom kaštanů, sbírat se přestaly také bukvice. Tato potrava je přitom pro zvěř přirozená. Může se pohodit v lese, zvířata si ji najdou a sama se u toho zabaví. Zatímco obilí, když se jenom někde pohodí, snadno zplesniví. Přesto právě tato plodina, spolu s produkty zemědělské výroby, hraje v zimních měsících v lesech prim," doplnila Puklová.

Zásoby potravy myslivci začínají vytvářet už v letních měsících. Nejedno sdružení tak využívá například i ukončených žní. „Přípravy na dokrmování zvěře už jsou v plném proudu. Musíme sehnat dostatek sena, řepy a dalších nezbytných surovin. Spolupráci se zemědělci pak můžu jenom potvrdit. Bereme od nich třeba zbytky pšenice, kukuřice a jiných plodin, které najdou v zimním lese uplatnění," uvedl bučovický myslivec Zdeněk Bašta.

JAN JURÁK