Když v jednom rousínovském domě před několika dny zazněl v odpoledních hodinách zvonek u dveří, majitel na něj nereagoval. Nikoho nečekal. Podezřelé zvuky, které se po chvíli začaly ozývat, ho už ale ze dveří vytáhly. Po otevření s překvapením zjistil, že tři muži s výsuvným žebříkem šplhají na jeho střechu. Poté, co se před majitelem nedokázali svojí maďarštinou obhájit, že mu hodlají na základě zakázky opravit střechu, se rychle sbalili do bílé dodávky a odjeli. Muž pak reagoval tak, jak neměl.

„Namísto toho, aby rychle zavolal policii, vytočil městský úřad. Kdyby mi pohotová referentka úřadu nezavolala, o případu by se možná nedozvěděl vůbec nikdo. S mužem jsem se spojil a případ předal státní policii. Byla tam však už časová prodleva, přitom z jednání trojice mužů se dá usuzovat, že se chtěli do domu vloupat," informoval o případu rousínovský strážník Pavel Minařík.

Mezi lidmi podle něj o používání tísňových linek panují nejrůznější fámy. „Je občas až neuvěřitelné, jaké informace se mezi nimi šíří. Hlavně například ta, že volající bude muset za výjezd zaplatit. To, že budu muset sáhnout do peněženky kvůli výjezdu policie, například těšilo některé hosty z hospody U Jelena, kde jsem požádal o pomoc při zákroku vůči agresivnímu podnapilému muži. Jasně z toho vyplynulo, že o používání tísňových linek mají naprosto zkreslené informace," vzpomněl strážník.

Hlavně starší lidé

S obavami z následného placení se setkávají i třeba hasiči. „Už jsem se s tím osobně setkal. Většinou to bývají starší lidé," potvrdil mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Překvapivě často také lidé v nouzi neznají ani čísla, na která mají v krizových situacích telefonovat. „Za skoro kuriózní situaci jsem také považoval případ, kdy mě úřednice v opravdu velkém mrazu nasměrovala do rousínovské Tománkovy ulice. Někdo totiž znovu chybně zavolal na úřad, že na ulici leží bezvládný muž, který krvácí z hlavy a kterému navíc chybí boty. Právě v takových případech přitom může o životě zraněného rozhodovat každá minuta. Jenže lidé namísto záchranky volali na městský úřad," zdůraznil Minařík.

Na policii se podle vyškovské mluvčí Ivy Šebkové často řeší spíš opačné případy. „Stává se, že lidé zavolají pozdě. Je to ale většinou proto, že si v dané chvíli neuvědomí, že situace si přivolání policie vyžaduje. Mnohem častějším problémem je ovšem volání na tísňové linky v situacích, kdy volající vědí, že telefonují zbytečné a chtějí si třeba jen popovídat," konstatovala mluvčí Šebková.

Zmatky při zavolání pomoci se však zdaleka netýkají jen Rousínovska. Potvrzují to starostové jiných obcí. „Poměrně časté jsou situace, kdy lidé volají, že někde něco hoří. Třeba i v případech, když jen někdo vypaluje trávu," připomněl třeba němčanský starosta Martin Krátký.