Blíží se sobotní poledne a členové vyškovského aeroklubu lákají na den otevřených dveří. Jen u počasí si to zatím moc nezařídili. Propagace letectví pod zataženou oblohou i tak láká – i když zatím spíš jen desítky zájemců. „Nějaká vnější energie nás musí s kluzákem dostat do vzduchu, v aeroklubu používáme buď vlečný letoun, nebo naviják. Ve vzduchu už se pohybuje jen svojí energií, tedy pohybem po nakloněné rovině. Když potřebuje znovu získat výšku, už mu nezbývá nic jiného než síly přírody," vysvětluje instruktor létání vyškovského aeroklubu Jiří Dokoupil, který na kluzácích, stejně jako většina letců, začínal.

Svobodnější pohyb

Létání se věnuje čtyřicet let, ve vzduchu strávil tisíce hodin. Po kluzáku zkusím i motorové letadlo, které přeci jenom poskytuje svobodnější pohyb. Snídaně zůstává tam, kde má, pohled na Vyškov a okolí je i přes turbulence, které se do letadla opírají, úžasný. „Můžeme létat kamkoliv, pochopitelně jsou prostory, kam se smí pouze s povolením příslušného dispečera, třeba nedaleké civilní letiště v Tuřanech," vykládá Dokoupil, zatímco naše povídání přerušují hlasy dispečerů.

Počasí se trochu vzpamatovalo, tam dole pod námi se začínají scházet další návštěvníci. Přistání jako do peřinky. „Před dvěma lety přišly zhruba dva tisíce lidí. Uděláme, co půjde, i když je jasné, že se setkání uskuteční v omezeném rozsahu. Když přijde pět stovek lidí, budeme rádi. Ale zase to bude takové komornější. Bohužel třeba kolegové z Ostravy nepřiletí, nemůžou kvůli mlze odstartovat," krčí rameny šéf vyškovských letců Pavel Novák.

Tradičním pomocníkem akce jsou vzdušné síly Armády České republiky. „Představí vrtulník Mi-171. Pilot předvede dynamický průlet, pak si ho budou moct prohlédnout i lidé," slibuje předseda aeroklubu. Doplňuje, že přiletí také gripeny ze základny v Čáslavi.

To už se chystá jedno z prvních hřmotných vystoupení. Na letiště přijel s malým synem i třeba Jakub Hrabálek z Ochozu u Brna. „Letadla se mu líbí, takže jsme se na téhle akci rozhodli strávit sobotní dopoledne. Vyhlídkové lety mě lákají, ale syn je ještě hodně malý, takže by z toho nic neměl," svěřuje se návštěvník.

Podobná odpověď přichází také od páru z Vyškova, který se u jednoho ze strojů zvěčňuje na památku. „Děti byly letos na dovolené poprvé letecky a byly z toho docela unešené, tak jsme jim chtěli víkend zpestřit. Dřív jsme chodívali do leteckého muzea, dnes jsme vyzkoušeli tuhle akci," říká Vyškovanka Kateřina Šišmová. A zatím nelituje. O pár metrů dál starší pár obdivuje celodřevěný kluzák s šestnáctimetrovým rozpětím křídel, který poprvé vzlétl v roce 1963.

Bečka k zápisu

Kdo ví, možná se některý z nich do areálu už brzy vrátí jako oficiální člen klubu. „Musí dát zápisné, což je u nás bečka piva. To už je taková tradice. Samozřejmě nesmí chybět zájem, čas a peníze. Určitě musí být připravený na to, že tomu něco obětuje. Možností vyžití volného času je v dnešní době hodně, určitě to není o tom, že někdo přijde, sedne do letadla a pak zase jede domů. Musí se starat i o samotné letadlo, o areál, vše si udržujeme svépomocí ze svého rozpočtu. Jsme klub, nejsme profesionální letecká škola. Je nás asi šedesát členů," představuje Novák.

Zdůrazňuje, že kdo se chce stát pilotem, může do areálu ve směru na Pustiměř dojít kdykoliv. „Jsme vstřícní všem zájemcům kdykoliv v průběhu roku," připomíná předseda aeroklubu, zatímco opodál sleduje holčička, jak jejímu tatínkovi zapínají padák. Určitě jí pak o tom bude před spaním poutavě vyprávět.