Včelojed se dostal na Borovičkovu zahradu. „Volal mi soused, že máme na zahradě nějakého dravce, ať se na něj přijdu podívat. Ptáka jsem odnesl domů a zavolal do záchranné stanice,“ popsal Borovička.

Podle Jaroslava Sedláčka ze Záchranné stanice pro dravce v Rajhradě, kde nalezený pták skončil, tak Borovička s největší pravděpodobností včelojedovi zachránil život. „Je to mládě, které nemá ještě dorostlé letky na křídlech, a proto nemůže létat. Touto dobou jsou totiž mladí včelojedi už na cestě do svých zimovišť v jižní Africe. Nebýt nálezce, zřejmě by toto mládě zahynulo. Než by dorostly pera na křídlech, nestihlo by se zvládnout naučit lovit a odletět na zimoviště,“ objasnil Sedláček.

Mladý včelojed se teď bude učit létat ve společnosti dvou starších kolegů téhož druhu, kteří jsou kvůli svým handicapům v záchranné stanici už stálými hosty. Na jaře ho ochránci zvířat plánují vypustit na svobodu.

Chov neobvyklého dravce je ale mnohem náročnější, než je tomu třeba u podobných káňat. V potravě je totiž včelojed dost vybíravý a třeba větší myš svým slabým zobákem ani nedokáže roztrhat. „I když se jmenuje včelojed, včely neloví. Jeho potravou jsou vosy a čmeláci, které vyhrabává ze země. Jako jediný dravec v Evropě má ve svém jídelníčku také přezrálé ovoce,“ zmínil Sedláček.

Svého hosta krmí hlavně jednodenními kuřátky a přilepšuje mu trubci, kterých se chtějí zbavit včelaři. A jako dezert dostane včelojed občas také přezrálou švestku. „Důležité ale je, aby mu potravu nepodával přímo člověk, dostane ji prostě do kotce. Na lidi si nesmí zvyknout, protože by to mohlo znemožnit jeho návrat do přírody,“ popsal ochránce zvířat.

Doplnil, že včelojed je u nás poměrně vzácný, jako teplomilný pták se vyskytuje hlavně na jižní Moravě. Podle amatérského ornitologa Jiřího Bartla z Rousínova na Vyškovsku hnízdí třeba v lokalitě U Bílého Vlka ve Ždánickém lese nebo v přírodním parku Říčky. „Pozoruji je hlavně na jaře, většinou počátkem dubna,“ informoval Bartl.