Nakročeno k zářným vědeckým zítřkům má student vyškovského gymnázia Miroslav Michlíček z Vážan už víc než dobře. Letošní maturant vůbec nemá problém s tím, jestli se dostane na vysokou školu. Naopak, univerzity se o něj doslova perou a on se velmi těžce rozhoduje, které dá přednost.

Fyziku a chemii miluje už odmala. „V rodině nikdo sklony k přírodním vědám nemá. Ale já jsem se už jako děcko zajímal o to, jakým způsobem věci fungují,“ vzpomíná Michlíček.

Postupem času zvídavost přerostla ve vážný zájem. Už na nižším gymnáziu zpracovával studentskou odbornou činnost, která postoupila do krajského kola. To je neobvyklé, protože těmto pracím se věnují až středoškoláci.

Na vyšším gymnáziu se v odborné činnosti probojoval ve druhém ročníku znovu do krajského a ve třetím dokonce až do celostátního kola. „Vyfotil jsem nejrůznější vzorky, každý v jiné atmosféře a v jiných podmínkách, šlo o jakési malé železné ostrůvky. A vyvozoval jsem z toho obecné poznatky. Ty by se daly využít prakticky k čemukoliv. Mají totiž úžasné mechanické a elektrické vlastnosti. Vhodné jsou například k miniaturizaci elektroniky. Prakticky by se mohly využít například jako senzory plynů pro technické provozy,“ vysvětluje student.

Letos dosáhl dalšího mimořádného úspěchu. Ve fyzikální olympiádě v nejtěžší kategorii získal šesté místo. Spokojený s ním ale není. „Pokazil jsem optiku. Udělal jsem chyby ve triviálních věcech,“ kroutí hlavou mladík. Možnost k nápravě bude mít už brzy. Začátkem února bude v celostátním kole olympiády bojovat s nejnadanějšími studenty z celé republiky.

Michlíček je jedním z mála studentů zařazený do centra pro nadané studenty a talenty. Podařilo se mu tam dostat před dvěma lety. Znamená to pro něj, že po dobu sedmi let může čerpat každý rok na své vzdělání a osobní rozvoj částku třicet tisíc korun. „Díky těmto penězům bych chtěl napsat studii o raketách a jejich pohybu. Proto právě vyrábím papírové modely raket. Chce to hodně trpělivosti. První pokusy nedopadly podle mých představ. Potřebuji silnější motor. V Česku je ale problém podobný licencovaný motor sehnat. Musím se tedy porozhlédnout v zahraničí na internetu,“ přemítá budoucí raketový vědec.

Peníze z centra plánuje využít také na studii o přesné měřicí váze v reálném čase. Podmínkou ovšem je, že tuto částku musí vyčerpat během studia v Jihomoravském kraji. A to ho brzdí v rozhodování. Rád by totiž studoval v Praze na Karlově univerzitě. Nakonec mimo jiné i kvůli podpoře však dá nejspíš přednost Masarykově univerzitě v Brně. Už teď má ale nadějný student představu, že Prahy se nevzdá. Chce tam po vysoké škole pokračovat v dalším sebevzdělávání. A pak by se rád věnoval výzkumu.