V letošním roce skončil Igor na třetím místě krajského kola ve Studentské odborné činnosti v oboru fyziky.
Zabýval se laboratorním konektorováním optických vláken. Co se pod tímto složitým názvem skrývá? „Osazoval jsem konektory, aby se optická vlákna mohla potom dále používat. V současné době slouží tato vlákna k přenosu internetu nebo televize. Prostě nějakého signálu nebo informace,“ vysvětluje mladík.

Co je to vlastně optické vlákno? „Není to přímo drát, ale je to něco podobného, akorát ze skla. Skládá se z jádra a pláště. Uvnitř jádra se šíří světelný paprsek o určitém výkonu, nese sebou jistý signál a šíří se daleko rychleji než třeba elektřina,“ popsal sedmnáctiletý hoch.
Práci a výzkum dělal na fakultě Vysokého učení technického v Brně. Prostředí ho nadchlo tak, že by chtěl na VUT studovat. „Fakulta, na které jsem byl, se mi líbila hodně, protože je to nový komplex. Organizátoři mě provedli po fakultě a ukazovali, co všechno se tam zkoumá. Je to spíš takové výzkumné pracoviště, praxe je tam to hlavní. Nadchli mě a chtěl bych si tam dát přihlášku,“ svěřuje se mladý badatel.

Ve škole ho baví hlavně fyzika, matematika a přírodní vědy. Pravidelně se účastní fyzikálních olympiád. „Loni jsem byl v krajském kole dvanáctý z třiatřiceti, letos třináctý z osmadvaceti. Po oba dva roky mě pozvali na soustředění řešitelů matematické a fyzikální olympiády, loni to bylo u Tišnova, letos jedu do nedalekých Jedovnic. Čekají nás přednášky na fyzikálně–matematická témata, budeme počítat a rozšiřovat si obzory v oblasti matematiky a fyziky,“ těší se Turčan.

Dozimetr v přírodě

V tomto týdnu si musí Igor ve škole uzavřít známky. Jeden týden totiž jede do zmiňovaných Jedovnic a další stráví na fyzikálním týdnu v Praze na fakultě Jaderné a fyzikálně–inženýrské. „Byl jsem tam i loni. Jsou tam přednášky, exkurze po vědeckých pracovištích a děláme tam monoprojekt. Loni jsem měl práci o dozimetrii. Dozimetry se vystaví určitému záření, chemickou reakcí se to zahřeje a podle toho, jak to světélkuje, tak se pozná, jak moc byla zkoumaná věc ozářená. Dozimetry se dávají třeba do přírody na dlouhodobé zkoumání, aby se vědělo, jestli se tam vyskytuje radiace nebo ne,“ popisuje mladý vědec.

Mezi Igorovy další koníčky patří hlavně hudba a zpěv. Na základní škole navštěvoval hudební třídu a chodil také do základní umělecké školy. „Sousedka je učitelka klavíru, a tak jsem k ní sedm let chodil a učil se hrát. Umím hrát také na zobcovou, altovou a sopránovou flétnu, čtyři roky jsem hrál na klarinet. Teď mě baví hlavně hra na saxofon, protože hraji aktivně v Základní umělecké škole ve Vyškově, a taky na kytaru,“ pochlubil se se svým uměním.

Zpívá také ve Studentském pěveckém sboru ve Vyškově. „Jedná se vlastně o starší děti, které se odštěpily od souboru Motýlek. Zrovna jsem se vrátil z polského zájezdu, kde jsme zpívali v partnerském městě Vyškova v Jaroslavi. Většinou zpívám v davu, ale mám tam i sólo. Zpívám bas,“ informoval o své cestě nadaný hoch.

Zaujalo ho také žonglování. „V Domě dětí a mládeže ve Vyškově otevřeli kroužek žonglování, kam jsem půl roku chodil. Nebyl jsem žádné eso mezi žongléry, ale dělal jsem to spíš pro zábavu jako koníček,“ vysvětluje mladý talent.
Mezi jeho další koníčky patří třeba četba nebo počítač. „Když objevím nějakou pěknou knihu, tak si ji rád přečtu. Čtu jak thrillery, tak třeba taky romány od Viewega. Když je čas, tak sedím i u počítače,“ zmínil svoje další koníčky.

Jeho plánem do budoucna ale nejsou další soutěže. „Příští rok bych rád šel někam na brigádu a potom o prázdninách za vydělané peníze vyjel do zahraničí,“ plánuje.