To potvrdila i Vyškovanka Vlasta Ohnoutková. „V současnosti už mlékomat nevyužívám, i když dřív jsem tam chodívala. Důvodem je pro mě především cena, protože koupit mléko v supermarketu je přece jen výhodnější. A to i přesto, že kvalitativně je horší," podotkla Ohnoutková.

Ne všem potenciálním zákazníkům navíc vyhovuje současné rozmístění mlékomatů. „Mlékomat nemám při cestě, musela bych si tak zbytečně zacházet, a tak je pro mě mnohem pohodlnější nakupovat přímo v obchodě," upozornila Vyškovanka Pavlína Vágnerová.

Čtyři z pěti mlékomatů na vyškovsku provozuje firma Agros Dědice, jeden přístroj má také v Brně. „Po prvotním boomu odběry podstatně klesly, situace se ale naštěstí stabilizovala. V současnosti prodáme prostřednictvím mlékomatů asi 210 tisíc litrů ročně," přiblížil předseda představenstva firmy Cyril Sigmund.

Stabilní zájem

Přímo ve Vyškově si lidé denně koupí sto dvacet litrů mléka. „Oproti počáteční situaci, kdy jsme tam prodávali někdy i osm set litrů mléka za jediný den, je samozřejmě pokles naprosto zásadní. Na druhou stranu můžu s potěšením říct, že v uplynulých dvou letech byly už odběry stabilní a můžeme tak téměř s jistotou říct, že pokles se zastavil," upozornil Sigmund.

Díky tomu podle něj není v plánu žádný z mlékomatů zavírat, jak se to stalo v uplynulých letech třeba v Brně. „V současnosti automaty využívají především stálí zákazníci, kteří ocení vysokou kvalitu mléka. Těch, kteří mléko kupovali ze zvědavosti, ubylo, ale to je asi potíž, se kterou se musí vypořádat každý nový projekt, který prorazí na trh," domnívá se Sigmund.

Důvodem, proč některým zákazníkům náklonnost k mlékomatům vydržela, podle něj může být mimo jiné také stabilní cena. „Od začátku se nijak nezvýšila. Ve Vyškově stojí naše mléko patnáct korun za litr, což je srovnatelné s cenou v supermarketech. Dokonce jsme při stanovování ceny nezohlednili ani novou sazbu daně z přidané hodnoty," řekl předseda představenstva.

Žádnou masivní podporu prodeje už firma nechystá. „Spíš se snažíme udržet si ty zákazníky, které už máme. U mlékomatu jsou například k dostání různé recepty na další zpracování mléka. Někteří lidé si z něj doma vyrábějí například sýr nebo tvaroh. To je možnost, kterou polotučné mléko nenabízí," uvedl Sigmund.

V poslední době podle něj navíc odběry mírně vzrostly. „Během prvního čtvrtletí letošního roku byly odběry o trochu vyšší než v předchozích dvou letech. Na jaře, když je ještě chladno, však mléka z mlékomatů prodáme každoročně nejvíc, nechci tak ještě dělat předčasné závěry," uzavřel Sigmund.