„Především je třeba smluvně zavázat bytové družstvo Žuráň a existující nebo vzniknuvší společenství vlastníků bytových jednotek k tomu, aby teplo odebíraly, a zajistila se tak návratnost projektu," připomněla místostarostka města Marie Jedličková.

Situace se má totiž následovně: stávající zařízení na výrobu tepla v kotelně na Zlaté Hoře je v provozu od roku 1997 a životnost má takřka za sebou. Smlouvu o odběru tepla má město s bytovým družstvem Žuráň, které vlastní víc než polovinu domů v sídlišti, do roku 2022. V posledních několika letech ale tři domy přešly do společného vlastnictví. Přitom někteří z vlastníků začali uvažovat nad tím, že vystoupí z centrálního systému vytápění a pořídí si vlastní alternativní tepelné čerpadlo. Kdyby se tak stalo a kdyby se k nim v budoucnu připojili další, nový plynový kotel by mohl přestat být výhodný.

Jednotka funguje tak, že vyrábí z plynu elektrickou energii, přičemž odpadním produktem je teplo. Vyrobená elektřina se z části používá pro provoz kotelny a přebytečná se prodává do sítě, z čehož má město příjem. Podle předběžného výpočtu může Slavkov na provozu vydělávat až devět set tisíc ročně, takže počáteční investice se mu vrátí asi za osm let. Počítá se přitom s tím, že do generální opravy bude zařízení fungovat minimálně sedmnáct let.

Se spotřebou klesá

I další čísla hovoří pozitivně. Současná cena tepla je 750 korun za jeden gigajoule. „Podle předběžné kalkulace u nové jednotky klesne přibližně na 620 korun, což znamená sedmnáctiprocentní úsporu, a to bez podpory z dotací. Je však pravděpodobné, že bude ještě nižší. Výše spotřeby ovlivňuje cenu: pokud je spotřeba vyšší, cena klesá," vysvětlila Jedličková.

Funguje to samozřejmě i obráceně, a proto je potřeba zajistit, aby počet odběratelů neklesl. „Nejpodstatnější pro město je smlouva s bytovým družstvem a společnými vlastníky. Musí v ní být jasně zakotveno, že ztráty způsobené případným snížením počtu odběratelů, bude muset dotovat družstvo. V jiném případě by to neznamenalo jen ztrátu pro město, ale i vzrůst ceny tepla," upozornil zastupitel Dušan Jakoubek. Znění smlouvy, která má zavázat vlastníky bytů k odběru tepla do roku 2030, má být připravené ke schválení na dalším zasedání zastupitelstva.

Bytové družstvo se k záměru pořízení jednotky staví kladně. „Deset bytových domů na sídlišti je družstevních, tři jsou ve společném vlastnictví, takže máme něco jako rozhodovací převahu. Případný vznik dalších společenství vlastníků bytových jednotek nelze vyloučit, ale můžeme na ně ve smlouvě jakožto břemeno převést povinnost zůstat součástí centrálního systému vytápění. Otázkou zůstává, jak se k tomu staví tři už vzniklá společenství," zmínil člen družstva Žuráň Zdeněk Vašina.

Podle radního Libora Eliáše, který patří do jednoho ze společenství vlastníků, je usnesení zastupitelstva pořídit moderní plynový kotel jasným argumentem k tomu, se ze systému neodpojovat. „Pokud se cena bude pohybovat okolo šesti set korun, nemá pro nás odpojení smysl. Zřízení alternativního tepelného čerpadla by pro nás nebylo výhodné," naznačil Eliáš.