„Pokud započítáme i ty, které se zapojí letos, týká se automatizace na Vyškovsku 87 knihoven. Padesát z nich má on-line katalog, zbylé přistoupily i k obměně výpůjčního sytému. Zatím si ho zavedly zejména ty, které mají přes tisíc obyvatel," uvedla zástupkyně ředitele vyškovské Knihovny Karla Dvořáčka, která se o proces automatizace stará, Jaroslava Barová.
Hlavní vlna projektu je v plném proudu pátým rokem. „Chtěli jsme, aby byly zautomatizované všechny. Znamená to, že nově mají na svých nebo obecních webových stránkách on-line katalogy, což pomáhá čtenářům v orientaci. Uživatelé vidí, které svazky jsou zrovna k dispozici. Navíc fungují i výměnné fondy, kdy ročně každé knihovně vyměníme až sto knih," přiblížila výhody Barová s tím, že novinka pomáhá i samotným knihovnám. „Třeba díky ní mají usnadněné revize," dodala.
V sedmatřiceti obcích, které se rozhodly i pro obměnu výpůjčního systému, je pak pro čtenáře minulostí zápis výpůjček na kartotéční papírovou kartičku tak, jak to bylo pro vesnické knihovny dlouhá léta typické. „Nový systém funguje stejně jako u nás přes kódy. Některé obce systém ale nezaváděly. Pokud mají dvacet čtenářů, nemá to smysl a bylo by to příliš drahé. Tam, kde už je čtenářů třeba padesát, ho většinou chtěli," vysvětlila Barová.
Letos je v plánu poslední vlna modernizace. Dotkne se víc než desítky obecních knihoven. Například zbýšovské. „Budeme mít větší přehled o knihách, nákladech organizace i o tom, jak se která kniha půjčuje. Je to velký krok dopředu, pomůže i při inventarizaci," vysvětlil důvody, proč k automatizaci přistupují, starosta Jaroslav Žalkovský.
Za pravdu mu dává starostka Podomí, kde už je obecní knihovna zautomatizovaná asi rok, Kateřina Ševčíková. „Považuji to za obrovský přínos, máme jasný přehled o tom, jaké knihy máme a kde se nachází. Pro čtenáře je největším plusem, že aniž by přišli do knihovny, mají přes on-line katalog přehled, jaké tituly se v ní nachází, a můžou si už předem vybrat, co si půjčí," pochvalovala si Ševčíková.
Na to se těší i čtenářka Markéta Vrátná z Krásenska, která je pravidelnou návštěvnicí tamní knihovny. V té už se na zavedení automatizace připravují. „Do konce června musíme vrátit půjčené knihy, aby je mohli zavést do evidence. Jsem ráda, že budeme mít on-line přehled o tom, co zrovna knihovna nabízí," řekla.
Na Vyškovsku po modernizaci zůstane jen hrstka knihoven, kterých se automatizace nedotkne. Jednou z nich je habrovanská. „Máme jen malou knihovnu, kterou navštěvuje málo čtenářů. Spíš než nad automatizací tak nyní přemýšlíme nad jejím přemístěním z nevyhovujících prostor. A plánujeme investovat třeba do nových poliček, to je pro nás nyní důležitější," prohlásil habrovanský starosta Radoslav Dvořáček.
Kromě Habrovan zbývá asi jen šest obcí, které se nezapojily. Jedním z důvodů jsou problémy, které knihovny dovedly k dočasnému uzavření. Například v Kojátkách a Podivicích. „Další skupinou jsou ty opravdu velmi malé. Třeba v Malínkách. Vzhledem k tomu, že letos končí grantová podpora, plánujeme jim dál pomoci vlastními silami," uvedla pracovnice vyškovského oddělení regionálních knihoven Eva Kalivodová.
