Jak zamezit hrozbám podobných katastrof nebo je alespoň zmírnit, to je prioritou i pro současné vedení slavkovské radnice. „Tomuto tématu věnujeme velkou pozornost v našem volebním programu, který právě vytváříme,“ potvrdil slavkovský starosta Ivan Chravát (ODS).

A jaké nabízí řešení? „Jedinou možností je podle nás kombinace suchých poldrů a dalších staveb společně s opatřeními ekologického rázu v kritických místech, tedy na severní straně města a poblíž golfového hřiště,“ nastínil Charvát.

S tím se shodují v podstatě lídři všech ostatních politických stran, kteří budou bojovat o hlasy slavkovských voličů v říjnových komunálních volbách.

Otázkou je, kde vzít na protipovodňová opatření v řádu desítek milionů korun dost peněz. Podle Charváta je nutné využít zdrojů z Evropské unie.

Starosta nemá obavy z toho, že by Slavkov odsunuly na vedlejší kolej povodně v severních Čechách nebo vládní škrty. „Důležité je mít dobře připravené kvalitní projekty a na těch pracujeme,“ řekl Charvát.

S nutností shánět peníze v Evropě s pomocí státních i krajských orgánů souhlasí například i lídr Sdružení nestraníků a současně ředitel vyškovského úřadu práce Jan Marek.

Ten ale zároveň upozornil na to, že město se vyhne škodám jen tehdy, když zajistí další opatření. „Naprostou nutností je také správná a průběžná údržba kanalizačních vpustí i kanalizace jako celku. Rozhodně bych trval také na tom, aby zemědělci dodržovali správné osevní postupy a hledal způsoby, jak do ochranných opatření zapojit i provozovatele golfového hřiště,“ vypočítal Marek.

Právě farmáři ze společnosti Rostěnice nesli podle mnohých částečnou vinu na tom, že dopad záplav po přívalových deštích byl tak ničivý. Pole kolem města totiž osázeli kukuřicí, která vláhu nezadrží. Zemědělci se ale hájili tím, že nepomohl právě ani travnatý areál golfového hřiště. Půda podle nich byla po nekonečných květnových deštích tak nasáklá vodou, že ji už nepřijímala.

Každopádně zemědělská velkovýroba a dlouhodobá devastace polí je příčinou neustále se opakujících záplav třeba podle Jiřího Novotného z občanského sdružení Manner, které se zabývá právě obnovou krajiny. „Příčiny tohoto stavu všichni znají, ale bohužel se jimi nikdo komplexně nezabývá,“ posteskl si Novotný.

Ve Slavkově by už na rozdíl od nepředvídatelných dešťů neměla hrozit záplavami Litava. Povodí Moravy do její regulace investovalo desítky milionů. Město už má zpracovaný projekt na druhou etapu protipovodňových opatření na potoku Prostředníček.

Více se dočtete ve středečním vydání Vyškovského deníku Rovnost

MICHAL SKLENÁŘ
REDAKTOŘI VYŠKOVSKÉHO DENÍKU ROVNOST