Některé vidí pomůcky rozložené na třech stolech, stejně jako já, poprvé. „Jsem zvědavá, jak to zvládnu,“ říká se smíchem jedna z nich.

Nejjednodušší část výroby je vybrat si vzor a poté úlomky skel. „Nebo si můžete namalovat předlohu na sklo a pak ji vyřezat,“ radí lektorka Šárka Rotterová, jak vytvořit co nejpovedenější Tiffany šperk.

Skla vyřezávají ženy nožíkem s diamantem. Poté čeká na zástupkyně něžného pohlaví tak trochu mužská práce. Přesunují se k brusce, kde hrany zbrousí dohladka. Poté sklíčko oblepí měděným páskem a přecházejí k pájce. Pomocí cínu jednotlivé kusy skla slepí a ozdoba je hotová.

Vypadá to docela jednoduše, ale pouze do doby, než umění předvádí lektorka. Metoda není ani trochu snadná. Když mě Rotterová vyzývá, ať si také něco vytvořím, jsem nervózní. Dámy mají určitě v rukou víc citu než já a jsou trpělivější.

Když sleduji, jak pod jejich rukama vznikají květy, andělíčci a další věci, na sebevědomí mi to nepřidává. „Nesmíte se bát. Vyberte si vzor a na zbytek už přijdete,“ povzbuzuje mě lektorka.

Nakonec se tedy odhodlávám a začínám vyrábět anděla. Záměr nicméně zůstává nesplněným přáním.

A tak radši dál pouze sleduji o dost zručnější dámy. Všechny se plně soustředí. Je zajímavé pozorovat, jak se z kousku skla rodí krásný šperk.

S novými náušnicemi chce z muzea odejít například Marie Rozehnalová. „Mám je namyšlené v hlavě, ale nevím, jestli se mi to podaří," usmívá se žena, která se věnuje keramice. „Tak jsem si řekla, že vyzkouším i tohle," dodává, zatímco se soustředí se na broušení svého šperku.

Nakonec si ale odnáší něco úplně jiného. „Vidíte, chtěla jsem náušnice a bude z toho šperk na krk. Trošku jsem to podcenila," směje se Rozehnalová a hned si jde vybrat další sklo. „Teď si vytvořím anděla. Teda jestli se mi vůbec podaří," krční rameny.

Na to, jak krásně Tiffany šperky vypadají, nebyla účast příliš hojná. Zaměstnankyně muzea Jitka Horáková je však spokojená. „Sice přišlo deset lidí, ale takhle jsme to chtěli. Kdyby jich bylo víc, lektorka by se nemohla věnovat všem," vysvětluje Horáková, která si techniku vyzkoušela už dříve.

Potvrzuje, že jde o precizní práci. „Určitě to není tak jednoduché, jak se může zdát," konstatuje.