Být myslivcem, to není jenom střílení na honech nebo hodiny strávené na posedu při čekané. Posláním myslivosti je především celoroční starost o zvěř ve svěřené honitbě. Když je krajina pod sněhem, vyráží muži v kamizolách ke krmelcům, aby zvěř nestrádala.

Myslivci přitom většinou nehospodaří na vlastních pozemcích. „Majitelé největších polí vytvoří takzvané honitební společenstvo, které je zastupuje navenek. To pak vytvořenou honitbu pronajímá myslivcům,“ vysvětlil situaci člen výboru mysliveckého sdružení Hubert Otnice Jan Gargoš.

Podle zákona se smlouvy uzavíraly na deset let a jejich platnost vyprší už v roce 2013. Právě to teď myslivce trápí víc než třeba úbytek členů. „Stav máme plný. Příští rok nás ale čeká obnova honiteb, a protože nevíme, co bude, tak momentálně ani další členy nepřijímáme. Působíme na katastru tří obcí, Otnic, Milešovic a Lovčiček na honebních pozemcích o výměře kolem devatenácti set hektarů,“ poznamenal hospodář sdružení Hubert Otnice Jindřich Svoboda.

Krmení zvěře

Ačkoli 1. listopadu oficiálně začala honební sezona, pro myslivce tvoří pomyslnou třešničku na dortu. Do polí a lesů vyráží se zásobami potravy, aby zvěř v zimním období nestrádala kvůli nedostatku přirozené potravy.

Na to se musí nachystat už v létě. „Přes léto musíme zajistit dostatečné zásoby krmení, kterého jsou desítky tun. Třeba obilí je potřeba čtyřicet až padesát metráků. A fůry sena se snad nedají ani spočítat. Každý člen má na starosti svá myslivecká zařízení, o která se musí starat,“ popsal přípravy Svoboda.

Aby však bylo krmení kam navážet, musí se nejdřív myslivecká zařízení, tedy krmelce a zásypy, spravit. „Po každé zimě musíme všechny krmelce a zásypy vyčistit a vydezinfikovat vápnem. Přes rok je pak postupně opravíme nebo postavíme nové,“ přiblížil činnost myslivců v letních měsících hospodář mysliveckého sdružení Zlatý jelen Heršpice Jaromír Kamínek.

Potravu však zvěř nenajde jenom v krmelcích. „Do krmelců a zásypů dáváme vysoké zvěři seno, obilí a kukuřici, zajícům pak řepu. Kromě toho pěstujeme vlastní kukuřici, obilí nebo řepu na zvěřních políčkách. Jejich význam je v tom, že se nesklízí a zvěř si může brát potravu přirozeně, jak je zvyklá,“ upozornil Kamínek.

Na Slavkovsku podle něj došlo ke zlepšení stavu zajíců. Tamní myslivce navíc netrápí přemnožení divočáci. „Černá zvěř není u nás určitě přemnožená, jak se uvádí. Stejně jako u srnčího jsou její stavy víceméně beze změny. Potěšující je mírné zlepšení u stavu drobné zvěře, tedy bažantů a zajíců,“ podotkl heršpický hospodář.

Na hony se chystají také policisté. „Děláme namátkové kontroly, při kterých zjišťujeme, jestli mají účastníci oprávnění k držení a nošení střelné zbraně. Kontrolujeme také, zda nepožili před honem alkoholické nápoje. Třeba loni jsme ale neobjevili žádný případ,“ uvedla mluvčí vyškovské policie Alice Navrátilová.