Předchozí díly seriálu Tajemná místa regionu naleznete ZDE

O tom, že na Šumpersku kdysi kolovaly divoké pověsti o čarodějnických rejích na Petrových kamenech ve Velkých Losinách a na Pradědu, dnes ví asi každý. Málokdo ale tuší, že podobná tradice se zachovala i v nejjižnější obci vyškovského okresu, v Bošovicích.

Zmínky o čarodějnických sletech na vrchu příznačně zvaném Čaroděň při cestě z Bošovic do Velkých Hostěrádek se dochovaly v ústní tradici odpradávna. V knize Pověsti z Bošovic a okolí je zaznamenal amatérský historik a starosta Jaroslav Šimandl: „Čarodějnice se tady slétaly z celého okolí o filipojakubské noci. Toto místo nebylo vybráno náhodně. V pohanských dobách zde docházelo k rituálním kultům plodnosti, hodům a tancům.“

Satanské mše

A jak to podle dobových představ na takovém sletu čarodějnic vypadalo? „Na sabatu převládala černá barva podzemních sil. Satan zde byl přítomen v podobě kozla. Všechno vlastně připomínalo křesťanskou mši naruby. Hudební nástroje byly z kostí umrlců. Sabat končil všeobecnými orgiemi a incesty. Na slety se létalo na košťatech pomocí čarodějných mastí. Šlo hlavně o halucinogenní masti z durmanu a blínu,“ popisuje kniha pověstí.

Bujná lidová představivost v dobách novověku přivedla nejednu ženu do neštěstí. Stačilo, aby sousedovi třeba přestala dojit kráva poté, co se na ni podívala, a pověra byla na světě. Někdy nechybělo ani udání církevní či světské vrchnosti, která čarodějnictví stíhala nejtvrdšími tresty, většinou upálením. K přiznání oběť donutilo mučení během výkonu útrpného práva.

U nás jsou nejznámější procesy ze 17. století na Šumpersku. Vedl je inkvizitor Jindřich Boblig z Edelstadtu, který odsoudil na smrt v plamenech asi sto lidí včetně šumperského děkana Kryštofa Aloise Lautnera. Tyto události inspirovaly Václava Kaplického k napsání historického románu Kladivo na čarodějnice, podle něhož vznikl i slavný stejnojmenný film Otakara Vávry.

Rarita regionu

Šumperské procesy postihly tamější německé obyvatelstvo. V oblastech osídlených Čechy byly vzácné, a to byl zřejmě i případ Bošovic. Podle Šimandla několikrát figuruje jejich jméno v černých či smolných knihách. Několik údajných čarodějnic mělo být dokonce právě na Čaroděni upáleno. Na Vyškovsku je to výjimka, která nemá obdoby.

Samotné Kladivo na čarodějnice byla příručka, kterou na konci 15. století měli sepsat dva němečtí dominikáni. Je převážně věnovaná poznávání čarodějnic, démonů a boji s nimi. Katolická církev ani inkvizice ji ale nikdy oficiálně neuznala.

Čarodějnické procesy nebyly ale ani náhodou záležitostí pouze katolické církve. V čarodějnice hluboce věřil i Martin Luther a některé protestantské kraje prosluly masovými popravami na hranicích.

Vážení čtenáři, seriál Tajemná místa regionu najdete také v tištěné podobě každé úterý ve Vyškovském deníku Rovnost.