Tanec i hra na hudební nástroje baví nadanou Kateřinu odmalička. „Nejdřív jsem začala s tancem. Když mi bylo šest let, poprosila jsem maminku, aby mě odvedla do Základní umělecké školy ve Vyškově. Pravidelně jsem začala navštěvovat taneční hodiny a vydrželo mi to dodnes," uvádí talentovaná dívka.
Trpělivost přináší růže, a tak se jí po několika soutěžích, kdy se umístila na nepříliš dobrých pozicích, začalo dařit. „Loni se nám podařilo dosáhnout úspěchu v okresním kole taneční soutěže, kde jsme se souborem vyhráli první místo a postoupili tak do krajského kola, kde jsme dostali čestné uznání. Na soutěži jsem měla i sólové vystoupení s barokním tancem sarabandou," říká Kateřina.
Žádný ze stylů u ní zatím nepřebil ty ostatní. „Při zkouškách se nesoustřeďujeme na jeden tanec, ale učíme se všechno. Každý lidový, dobový, orientální a další tanec má své kouzlo a já mezi nimi rozdíly nedělám, baví mě všechny stejně," usmívá se tanečnice.
Vybrala si flétnu
V dětství začala Kateřina hrát také na flétnu. „Moje učitelka vyučuje i hru na housle, a tak mi je tenkrát zkusila dát do rukou. Zjistila, že je držím, jako bych na ně už někdy hrála, a tak se stalo, že jsem přešla z flétny právě k nim. Když jsem ovšem ze zkoušky přišla místo s flétnou domů s houslemi, tatínek řekl, že to vrzání poslouchat nebude. Učení mi šlo ale rychle a dnes už mu housle nevadí," směje se Kateřina.
Období, kdy chtěla s hraním přestat, si nicméně prožila také. „Asi ve třetím ročníku jsem nějak přestala mít energii a hraní mi moc nešlo. Chtěla jsem skončit. Ale mamka, která také hraje na housle, mě spolu s paní učitelkou podržela. Dnes jsem jim za to moc vděčná. Teď už si totiž ráda zahraji například skladby od Niccoly Paganiniho nebo Antonína Dvořáka. Nejčastěji teď hraji čardáš od Vittoria Montiho, který mě moc baví," přiznává dívka.
Doma sice moc netrénuje, jejímu talentu to však zjevně neškodí. „V minulém roce jsem v okresním kole v komorní hře získala druhé místo. Vystupovali jsme jako trio, tedy dvoje housle a klavír. Trochu uvažuji nad tím, že by mi více sedly osminové housle, které jsou menší, ale hlavně kvůli jejich vysoké pořizovací ceně zůstanu s největší pravděpodobností u celých houslí," podotýká s úsměvem Kateřina.
Kromě ceny k tomu má ovšem i další důvody. „Housle, na které hraji jsem zdědila po mamce, a nedávno jsem na ně k svátku dostala novou kobylku, která drží struny. Rodiče mi ji nechali speciálně vyřezat, a to včetně počátečního písmene mého jména, takže takovou nikdo nemá. Normálně se taková úprava houslí nedělá, protože kobylka musí mít přesné vyvážení a další náležitosti, takže jsem byla opravdu velmi mile překvapená a housle si určitě nechám," směje se dívka.
Tím ale výčet jejích zálib a talentů nekončí. Kromě toho, že ráda čte náročnou literaturu, se také učí spoustu cizích jazyků. „V knihovně trávím opravdu spoustu času a je to takový můj druhý domov. Klidně si z ní domů přinesu i čtrnáct vypůjčených knih. Čtu všechno od Remarqua až po Vzpomínky Hitlerovy sekretářky. Teď mám zrovna rozečtené Utrpení mladého Werthera od Johanna Wolfganga Goethe," říká Kateřina.
Učila se pět jazyků
Během svého dosavadního života se už stihla naučit nejméně základy asi pěti jazyků. „Jazyky jsou také jednou z věcí, která mě baví odjakživa. Už v mateřské škole jsem se začala učit anglicky, později jsem k tomu přidala italštinu a francouzštinu. V současné době se ve škole učím anglicky a španělsky," vyjmenovává dívka.
Její velkou láskou je momentálně finština. „Velmi jsem si totiž oblíbila finskou skupinu Apocalyptica a kvůli tomu jsem se začala učit jejich jazyk. Je to poměrně náročné, protože si snad žádné slovo nepřevzali odjinud a pro všechno mají svůj výraz," říká Kateřina, která ještě není zcela rozhodnutá, kterým směrem by se po ukončení gymnázia chtěla ubírat.
Zatím ví jen to, že chce na vysokou školu. „Co přesně, o tom ještě rozhodnutá nejsem. Zatím jen pokukuji po oboru divadelní manažer na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, ale to se ještě může změnit. Každopádně dokud to půjde, budu pokračovat v tanci i hře na housle," uzavírá Kateřina.