Místu velí Petr Bárek. „Ročně tu zpracujeme devět tisíc tun odpadu z restaurací a z hnědých popelnic na bioodpad,“ představuje surovinu, se kterou tam pracují, Bárek.

Bioplynová stanice Vyškov
• Vznikla v roce 2014.
• Zpracovává odpad z restaurací a z hnědých popelnic na bioodpad. • • Roční kapacitu má devět tisíc tun.
• Stavba stála téměř 125 milionů korun, přibližně třetinou přispěla Evropská unie.
• Hlavním produktem stanice je elektřina, vyrábí ale také teplo a hnojivo.

Materiál, který přivezou, musí nejdřív zaměstnanci ručně vytřídit. „Poté jde odpad do hrubého drtiče a následně do nádrží. Vše musíme rozbít na nejvýš 1,2 centimetru velké kousky. Máme zvlášť linku na rostlinný a živočišný odpad,“ popisuje způsob zpracování Bárek.

Bioplynová stanice Vyškov | Video: Deník/Michal Rapco, Michal Janko

Předpřipravený odpad se dostává do fermentorů, kde se jímá bioplyn. Zpracovaný odpad z fermentorů se poté přesouvá do skladu digestátu, kde vzniká zemědělské hnojivo.

Vzniklý bioplyn ve stanici zpracovávají v kogenerační jednotce a vyrábí z něj elektřinu. „Do sítě dodáváme 365 kilowattů. Dále produkujeme 400 kilowattů tepla, kterým v zimě vyhříváme výrobnu za silnicí,“ vyčísluje produkci Bárek. Jen jako menšinový produkt vychází ze zpracovatelského podniku tekuté zemědělské hnojivo.

Do bioplynové stanice čas od času svozové firmy přivezou i materiály, které sem nepatří. „Už jsme tu měli žulové kostky, železné podpěry, náboje do brokovnice nebo mrtvou zvěř. To vše musíme na začátku vytřídit. Když se něco z toho dostane do našich strojů, může je to poškodit,“ vysvětluje Bárek.

Stavba stanice stála 125 milionů korun. Přes dvaačtyřicet milionů přispěla Evropská unie.