„Ostatní obce se k nám přidávaly až později. Při příležitosti našich sto čtyřicátin jsme se spřátelenými vesnicemi uspořádali okrskovou soutěž v požárním útoku, abychom lidem ukázali, jak fungujeme," přibližuje sobotní oslavy starosta bučovických hasičů Jiří Sokola.

Mezi sebou tak v soutěži přátelsky zápolí domácí Bučovice, Černčín, Kloboučky, Kozlany, Mouřínov a Vícemilice. „Základem je spojit všechny hadice, načerpat vodu, vystříknout a shodit proudem terče. To vše v co nejkratším čase," vysvětluje.

Hadice nevydržela

Týmům se daří, většinou vše zvládají v časech jen něco málo přesahujících půl minuty. Ti největší borci si připisují ještě méně. Jediní, komu se vyloženě nedaří, jsou Kozlanští. Špatně spojená hadice nevydrží proud vody a rozpojuje se. Mladíkům dává pořádnou práci ji znovu spojit. A ztrácí cenné vteřiny.

Jako jediná zástupkyně něžného pohlaví se soutěže účastní Barbora Vintrová, která posílila tým z Mouřínova. „Jezdím jen na soutěže, výjezdy nejsou nic pro mě. Takto mi to stačí. S naším výsledkem jsem spokojená, myslím, že lépe už se nám to ani podařit nemohlo. Bučovickým jsme samozřejmě museli nechat lepší čas, když slaví to kulaté výročí," směje se šestnáctiletá dív­ka.

Stejně mladých nebo i mladších dětí je však na rozdíl od vesnic u bučovických hasičů poskrovnu. Pokračovat v tradici je tak pro ně velmi těžké. „Ve městě je mnoho jiných aktivit. Už delší dobu se nám nedaří vychovávat takzvaný potěr, tedy mládež. Hasičina stojí na kolektivu a je hodně náročná na práci. Dnešním dětem se nechce moc učit, ani moc hýbat," krčí rameny Sokola. Dodává, že trochu spoléhají na to, že se k nim dopracují děti mladších členů. „Je určitě nutné získávat mladé, abychom nevymřeli," smutně podotýká starosta hasičů. Sám je u hasičů už přes tři dekády. Od svých osmi let.

Možná jednou bude vychovávat i čtyřletého Šimona Zemana, který je právě pro hasiče a vše kolem nich zapálený. „Dorazil jsem hlavně kvůli němu. Zajímá se o hasiče, žije tím. Hodně by chtěl být mezi nimi. Takže až bude starší, věřím, že se k nim přidá," říká jeho tatínek Bronislav Zeman. Malému Šimonovi mezitím září oči. „Jsem strašně moc spokojený, že jsem tady, moc se mi to líbí. Nejvíc to, jak šplíchají vodou a zalamují terče. Už se moc těším, až to jednou budu dělat taky," sní nadšený Šimon.

Podle původních plánů organizátorů se mohl podívat i na to, s čím hasiči pracovali v minulosti. Na náměstí totiž měla být vystavená historická technika. „Na dnešek hlásili poměrně silné deště, tak jsme ji odřekli. Přece jen jde o historické věci, včetně uniforem," vysvětluje Sokola.

Chůdy i vzduchovka

Program plný soutěží pro děti ale zůstává. Ty si tak v jednodušším podání nejen zkouší stříkat z hadice, ale i střílet ze vzduchovky nebo se pohybovat na chůdách. I na nich je Šimon ve svém živlu. A to i přesto, že pršet přestane v průběhu odpoledne vždy jen na chvíli. Jako správný hasič se však počasím nenechá odradit. „Nemůžu ho odsud dostat," usmívá se tatínek.

Zábavné odpoledne však jednou skončit musí. Už jen proto, že na večer mají bučovičtí dobrovolníci na programu oficiální část dne. V Katolickém domě je čeká slavnostní schůze, na které výbor obdrží vyšívaný prapor k výročí od starosty Bučovic. „Budeme také našim hasičům předávat medaile a ocenění za příkladnou práci nebo za zásluhy," dodává Sokola.