Do vyklízení se pustila vyškovská komunitní nadace Tři brány, která má v plánu spolu s Muzeem Vyškovska dokončit rekonstrukci kaple. „Samozřejmě chceme, aby mohli netopýři v kapli bydlet dál. Jejich trus však na krovy nepůsobí příliš dobře. Společně s odborníky proto konzultujeme, jak zajistit financování opatření na ochranu krovu proti působení guana tak, aby netopýři mohli v kapli dál bydlet,“ vysvětlila ředitelka nadace Martina Šlampová.

Vymyslet kompromis přijatelný pro správce kaple i netopýry pomáhá také odborník Jiří Šafář z olomoucké pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. „Kolonie, která v létě sídlí na půdě kaple, bude mít odhadem asi sto jedinců. Samice používají půdu jako porodnici,“ uvedl Šafář.

Trus i moč netopýrů je však agresivní, a pokud s nimi přijdou do styku historické krovy, narušuje to jejich strukturu. „Může to zkracovat jejich životnost. Proto chceme na půdě instalovat ochranné prvky, které potřísnění krovů zabrání,“ řekl Šafář.

Zkušenosti už má z několika památek, kde netopýři sídlí také. „Úplně poprvé jsme ochranné prvky na sakrální stavbě instalovali v kostele v Bílé Lhotě. Osvědčily se nám, podobný systém máme celkem na pěti místech Olomoucka. Vyškovská kaple má sice trochu jinak uspořádané krovy, ale myslím, že by systém měl po mírných úpravách fungovat bez problémů,“ dodal Šafář. Na instalaci ochranných prvků chce Muzeum Vyškovska a nadace Tři brány žádat o dotaci.

Při vyklízení narazili pracovníci i na jednu kuriozitu, ta už však nemá co dělat s netopýry. „Na jednom trámu jsme našli podpis z roku 1855. Domníváme se, že jde o jména tesařů, kteří v předminulém století stavěli kapli novou střechu,“ dodala Šlampová.