Malou sluneční elektrárnu si na zahradě plánuje postavit například Václav Matyáš z Vážan nad Litavou. „V létě budu přebytky energie dodávat do elektrické rozvodné sítě společnosti e.on, zatímco v zimě, kdy slunce svítí jenom málo, budu energii naopak ze sítě odebírat,“ uvedl Matyáš, který plánuje na zahradě postavit panely na ploše přibližně pět krát osm metrů. Jeho elektrárna by měla mít výkon pět kilowat.

Na městském úřadě ve Slavkově jsou ke slunečním elektrárnám vstřícní. „Pokud jsou v pořádku stanoviska hygienické stanice, hasičů a správce sítě, s povolením nebyl problém,“ uvedl Richard Zukal, technik odboru stavebního a územně plánovacího.

Velké elektrárny, mající za cíl dodávat energii do rozvodné sítě, ale mohou vzniknout pouze v oblasti, ve které je v územním plánu vyznačená průmyslová zóna. Malé provozovny, sloužící pro vlastní spotřebu, je možné povolit například také na střeše rodinných domů.

V České republice se počet slunečních elektráren nyní velmi rychle zvyšuje. Zatímco na začátku letošního roku se jednalo o 1214 objektů, k 1. říjnu je v provozu již 2900 provozoven, které měly instalovaný výkon 117 megawattů. Jihomoravský kraj je jedním z míst s nejvyšším počtem slunečních elektráren, ale na Vyškovsko se zájem investorů nesoustřeďuje.

„V současné chvíli je v kraji v provozu 434 slunečních elektráren s instalovaným výkonem 39 megawattů. Z toho se na Vyškovsku nachází pouze 20 aktivních provozoven s výkonem 0,39 megawattu,“ uvedl Radim Kříž, specialista odboru licencí Energetického regulačního úřadu.

Ilustrační foto

Radka Jarušková