Vyrazit se školou do slovenských velehor nebo čtyři dny poznávat krásy Krkonoš? Něco takového je už minulost. V dnešní době se musejí děti spokojit s krátkými výlety do nedalekého okolí.

Rodiče totiž odmítají platit za nákladnější pobyty. Například Základní škola Komenského musela podle ředitele Vladimíra Soukopa zrušit původně plánovaný třídenní výlet do hlavního města, který vycházel na dva tisíce korun pro jednoho žáka.

„Chtěli jsme dětem nabídnout bohatý program, včetně návštěvy Národního divadla. Bohužel zájem se nedostavil,“ podotknul Soukop.

Podobné zkušenosti mají i na dalších školách. Snaží se dosáhnout toho, aby byly pobyty dostupné všem. To znamená různá omezení. Například Základní škola v Nádražní ulici ve Vyškově zavedla interní směrnici.

Podle zástupkyně ředitele školy Ivy Vassové jezdí na dvoudenní výlety žáci sedmých a osmých tříd. Pouze deváté třídy se mohou těšit na tři dny odpočinku od školních povinností.

Tento trend potvrzuje i ředitelka Základní školy v Křenovicích Helena Weidingerová. „Jednodenní výlet na hrad Bouzov či Veveří rodiče většinou mohou zaplatit všem. Od dvoudenních výletů za pět nebo šest set korun odstupujeme. Pokud nejede celá třída, ztrácí taková akce na významu,“ objasnila ředitelka.

Kratší pobyty vítají sami učitelé, protože to pro ně znamená menší riziko případných problémů. „Děti se těší, že zůstanou někde přes noc. To pro učitele znamená noční pohotovost. Proto upřednostňujeme jednodenní, maximálně dvoudenní akce v moravském regionu,“ vysvětlil Soukop.

Tím se vedení školy snaží ochránit děti i šetřit náklady sobě i rodičům. Výletníky až na výjimky doprovázejí dva učitelé. V případě nějaké mimořádné události se totiž jeden z nich musí postarat o ostatní děti. Také zajištění záskoku po dobu nepřítomnosti kantora stojí školu dvojnásob. „Výlet povolím, pokud pojede minimálně devadesát procent třídy. Suplování se nevyplácí,“ dodal Soukop.

Výlety sebou přináší i další úskalí. Dost často se stává, že dítě už odjíždí na výlet nemocné. Případně trpí cukrovkou, astmatem a učitel o tom neví. Kantor v těchto případech bere na sebe odpovědnost za případné zdravotní komplikace, které mohou kdykoliv nastat.

„Rodič by měl učitele poučit, že jeho dítě má například alergii na pyl a zvážit, zda vůbec pojede,“ konstatovala Vassová. Ze zákona totiž rodičům vyplývá povinnost informovat učitele o aktuálním zdravotním stavu dítěte.

Také program výletů se mění. Dnes už děti nebaví pochodovat někde v přírodě. Vyhledávají adrenalinové zážitky. K oblíbeným místům patří lanová centra či westernová městečka. „Moje desetiletá dcera byla se školou na den v Boskovicích. Stálo nás to dvě stě korun a svezla se i na koni,“ svěřila se maminka Iveta Dolejší z Vyškova.

Zajištění školních výletů je nicméně pro školy čím dál složitější. „Myslím, že v porovnání s dřívějškem budou stále skromnější,“ doplnil Soukop.

Na druhou stranu se pedagogové shodují, že podobné mimoškolní akce mají svůj smysl. Utužují kolektiv a pomáhají utvářet osobní vazby mezi učiteli a žáky.

DISKUTUJTE K TÉMATU DOLE POD ČLÁNKEM. DĚKUJEME