„V některých oblastech republiky se hovoří o devadesátiprocentním úhynu. Od včelařů ze svého okolí mám zprávy, že na Vyškovsku jsou třiceti až padesátiprocentní. Není to ovšem definitivní, s přesnými čísly přijdeme až na jaře. Už teď ale můžu říct, že si osobně takto velké vymírání včelstev nepamatuji. Zkušení chovatelé hovoří o tom, že v této oblasti se něco podobného odehrálo naposledy v roce 1992," potvrdil včelař z Nemochovic Tomáš Hanousek.

Na to, že se situace může lišit takříkajíc úl od úlu, zase poukázal třeba vyškovský včelař Jaromír Tauš. „Včelí populace je oslabená, ale nejedná se o žádný extrém. Zatím oficiální informace nemám, výroční schůze svazu včelařů se teprve blíží a tam se budou hlásit počty. Platí ale, že obecně byl loňský rok z hlediska výnosů podprůměrný, a to také kvůli nedostatku nektaru a pylu," připomněl Tauš.

Pokud jde o úhyny, je podle Hanouska na vině především varroáza, mezi včelaři často skloňované slovo. Jedná se o infekční onemocnění způsobené druhem roztoče, který pochází z Indie. Tamní včely jsou proti němu odolné, evropské však nikoliv.

Také víc roztočů

V Česku se rozšířilo v 70. letech minulého století a od té doby pravidelně trápí i místní včelaře. „Úhyny přichází ve vlnách jednou za několik let, naposledy se tak stalo myslím v roce 2007. Většinou za to může souhra více okolností," nastínil předseda základní organizace včelařů ve Slavkově u Brna Jaromír Kyjovský. Jeho kolegům podle předběžných odhadů klesly počty včel o pětinu až čtvrtinu.

Podle něj na tom má podíl už minulá teplá zima. „Kvůli tomu začaly včely dřív plodovat a měly víc plodovacích cyklů. V tom důsledku a také kvůli panujícímu počasí vzrostlo množství roztočů. Proti nim se dá samozřejmě bránit léčivy, používá se třeba kyselina mravenčí. I když ale prostředky účinkují docela dobře, jejich efekt narušují divoké včely, které se dostávají do kontaktu s těmi v úlech a nemoc dál předávají," pokrčil rameny Kyjovský.

Nedostatek medu vinou špatného počasí, a tím pádem i jeho zdražování hlásili včelaři už v polovině loňského roku. Poklesy ve včelí populaci se na něm podepíší také. „Med ze dvora se dosud prodával průměrně za sto deset korun. Na trhu a v obchodech pak asi za sto padesát a na stáncích za dvě stě. Netroufám si tvrdit, o kolik se ceny zvednou, ale dojde k tomu určitě," naznačil Hanousek.

Dodal, že v Česku je jednoduše medu málo. Některým včelařům už nyní nezbývá než říkat, že med nemají, protože byl slabý rok, a ani mít nebudou, protože jim také pomřely všechny včely. A ne každý je bude chtít nahradit. „Poptávka po oddělcích od včelařů, kteří o všechno přišli, je, ale jen od některých. Někteří z těch starších jsou ale už znechucení a budou počet svých včelstev omezovat," upozornil Hanousek.

V tom s ním souhlasí například Ivan Jabůrek z Vyškova. „Měl jsem otce včelaře, takže problémy s varroázou nebo morem znám. Pokud je chovatel mladý, spálí chovy a začne znovu. V pětapadesáti ale už stěží. Pokud jde o cenu medu, mám štěstí, že mám přítele včelaře, prodává mi ho výhodně," řekl Jabůrek.