Přestože nezaměstnanost na Vyškovsku klesla, pro mnohé podniky je tato skutečnost noční můrou. Nemají totiž kde brát zaměstnance, které potřebují pro výrobu. Situaci často řeší tím, že dávají práci cizincům.

„Nejčastěji na Vyškovsku pracují Slováci. Těch je tam přes pět stovek. Tradiční je i vysoký počet Ukrajinců, přibylo Moldavanů a Bělorusů. Začínají se stále častěji objevovat i Bulhaři. Narozdíl od sousedních okresů, jako je Blanensko a Prostějovsko, se u nás nevyskytují Mongolové, kteří pracují v šicích dílnách,“ shrnul národnosti, které si na Vyškovsku vydělávají, ředitel úřadu práce Jan Marek. Podle jeho slov se zatím neprojevil schengenský systém, díky kterému je jednodušší mezistátní pohyb lidí. Počet cizinců se nevymyká předchozím rokům.

Nejvíc jich zaměstnává komořanská firma EDP, která se zabývá výrobou elektronických zařízení. Hodně nekvalifikovaných cizinců najde místo i v Apea Bohdalice. Kvalifikovaní obráběči nebo obsluha CNC strojů nachází uplatnění ve slavkovské firmě LIKO-S. Ukrajinci tradičně pracují ve stavebnictví.

Vyškovská pobočka společnosti Fritzmeier hledá v zahraničí zejména svářeče, kteří dlouhodobě v Česku chybějí. Firma využívá služeb personálních agentur. „Má to ale své nevýhody. Člověk, který u nás pracuje nějakou dobu a poté jde zase jinam, nemá tak velký zájem podávat kvalitní výkon jako stálí zaměstnanci. Takže máme zájem především o cizince, kteří u nás zůstanou delší dobu,“ vysvětlil před časem jednatel firmy Luboš Vozdecký.

Cizinci, kteří by chtěli práci získat, mají stejné výhody jako místní. „A těm, kteří se osvědčí, jsme ochotní na začátku pomoci například při řešení bydlení,“ uvedl Vozdecký.

Mnoho cizinců zachraňuje také slavkovskou společnost Lohmann & Rauscher. „Kdybychom neměli od jedné slovenské personální agentury šedesát až sedmdesát slovenských žen, museli bychom omezit výrobu,“ uvedl předčasem prokurista Rudolf Vonyš.

Tento způsob zaměstnávání ale Vonyš nepovažuje za nejlepší. Firma totiž musí pracovnicím poskytnout zaškolení. „Minimálně měsíc se musí práci učit, až poté ji zvládají dobře. Jenomže pracovnice se mění a musíme proto stále zaučovat další. Proto bychom dali přednost místním. Těch je ale stále méně,“ řekl prokurista.

Na Vyškovsku pracuje téměř devět stovek cizinců. Z toho víc než pět stovek jsou lidé z Evropské unie. Drtivá většina z nich má povolení vydaná v jiných okresech a na Vyškovsko přijíždějí v rámci služební cesty. Podle ředitele úřadu práce je to legální způsob, jak obcházet zákon. Cizinci pracují na Vyškovsku třicet dnů, pak odjedou na víkend a znovu se vracejí.

„U kvalifikovaných pracovníků povolujeme pracovní činnost bez problémů. U nekvalifikovaných zatím jenom do konce roku. Očekáváme, že budou zavedené zelené karty,“ dodal Marek.

Kvůli zvýšenému počtu cizinců na okrese ale není nutné panikařit. Například drnovický sociolog Pavel Klvač si myslí, že naopak jejich příchod může být přínosem. Zvlášť, pokud se s nimi lidé budou dostávat i do jiných styků, než jen pracovních. „Každý podnět z jiného kulturního prostředí je totiž obohacením. Navíc jejich pracovní nasazení může vytvářet zdravou konkurenci,“ uvedl Klvač.


Jaký je váš názor na zaměstnávání cizinců? Kradou podle vás práci místním nebo naopak zachraňují výrobu? Můžete diskutovat na www.vyskovsky.denik.cz