Petra vedli rodiče spíš k hudbě. Od pěti let s ním jezdil otec na základní uměleckou školu do Strážnice, kde se malý Petr učil hrát na flétnu. Po třech letech ji vyměnil za trumpetu. K ní přidal ještě hru na klavír. Od třetí třídy chodí na výtvarný obor ve slavkovské základní umělecké škole.

Od šesté třídy navštěvuje Základní školu Tyršova. Teprve tam objevili ve školním kole Pythagoriády Petrovo nadání pro matematiku. „Vítězové školní soutěže jeli na okresní kolo Pythagoriády do Vyškova. Moc jsem nevěděl, do čeho jdu. Chtěl jsem si hlavně vyzkoušet, jak jsem na tom s matematikou.

Byl jsem hodně překvapený, když jsem zjistil, že jsem první,“ vypráví skromně Petr.

První i v olympiádě

Stejného úspěchu dosáhl Petr v kategorii žáků šestých tříd také o dva týdny později na matematické olympiádě.
Na soutěžích čekají na řešitele jiné příklady, než které počítají děti v běžných hodinách matematiky. „Jsou více logicky zaměřené. Člověk nad nimi musí víc přemýšlet. Jejich řešení je ale také na rozdíl od školních příkladů zábavnější,“ líčí Petr matematické soutěže.

Při řešení jednotlivých úloh je podle něj dobré zaměřit se nejdřív na řešení lehčích problémů. „Nejdřív jsem si našel nejlehčí příklady, které jsem vypočítal třeba za dvě minuty. Pak jsem počítal ty těžší. U některých jsem dokonce zjistil, že jsou lehčí, než jsem si původně myslel. Důležité je zkrátka začít lehčími příklady, ať je dost času na těžší úlohy,“ popisuje Petr svou strategii.

Nejvíc se mu líbí příklady, které jsou prakticky zaměřené. „Rád počítám příklady typu: Cyklista jel několik hodin, kolik kilometrů ujel. V geometrii mě baví výpočty obsahu a objemů,“ vyjmenovává Petr oblíbené úlohy. Nebaví ho naopak příklady, ve kterých musí hledat chybějící číslo v číselné posloupnosti.

Nijak zvlášť se však matematice nevěnuje. „V matematice dělám jen běžné domácí úkoly. Když píšeme písemku, tak se musím naučit. Občas se s kamarády, kterým také jde matematika, snažíme některé věci vysvětlil slabším spolužákům,“ podotýká Petr.

Ani ve škole nemají zatím rozšířené hodiny matematiky. „Spíš na konci roku nebo pololetí nám pan učitel nachystá zvláštní hodinu. Na internetu jsme třeba zkoušeli dělat různé inteligenční testy, to mě zaujalo také,“ vzpomíná Petr, kterého zajímají také další přírodní vědy.

Mezi jeho oblíbené patří například fyzika nebo astronomie. „Dostal jsem několik knížek o hvězdách. Zajímám se také o meteorologii. Mám doma i malou meteorologickou stanici,“ uvádí Petr.

Díky znalostem přírodopisu může reprezentovat školu i v dalších soutěžích. „Paní učitelka se mě ptala, jestli nechci příští rok zkusit biologickou olympiádu. Možná to zkusím, ale hlavní je pro mě matematika,“ plánuje Petr.

Kromě encyklopedií nepohrdne ani dobrodružnou literaturou. „Hodně se mí líbí Verneovky. Četl jsem třeba Cestu okolo světa za osmdesát dní, teď mám rozečteno Dvacet tisíc mil pod mořem. Tenkrát to byla fantazie a dnes je to realita,“ upozorňuje Petr na to, jak dokázal Verne předpovědět spoustu budoucích vynálezů.

Také rád cestuje

Celé dny však v knížkách nebo matematických příkladech mladý talent rozhodně neleží. Rád cestuje a jezdí na kole. „Nedávno jsme byli v Senci na Slovensku. V Česku je taky pěkně. Líbilo se mi třeba v zoologické zahradě v Lešné. Protože se zajímám také o historii, navštívili jsme hrad Bouzov nebo skanzen v Rožnově,“ líčí své cestovatelské zážitky Petr.

Z výletů si kromě zážitků vozí na památku také turistické známky. „Zatím si je zapisuji do počítače v textovém editoru, ale chci se naučit dělat tabulky, abych si je mohl řadit podle čísel a podobně,“ říká Petr.

Na počítači chce vyzkoušet i programování. „Sestřenice už dělala ve škole nějaké internetové stránky. To bych chtěl také zkusit, ale zatím jsem neměl příležitost,“ pokračuje ve výčtu svých záměrů Petr.

Vzdálenější plány ho zatím moc netrápí. „Chtěl bych jít studovat architekturu nebo design. Také by nebylo špatné studovat meteorologii. To je ale ještě daleko,“ dodává Petr.