V sobotu ale nebyl jejich nepřítelem mráz, ale spíš bahno, jež přinesla velká obleva. „Bahno nám opravdu trochu komplikovalo život, problém byl hlavně se na Urbánek vůbec dostat. Nakonec jsme ale všechno bez problémů zvládli,“ konstatoval Radoslav Lánský, který stál u zrodu celé akce. Jednu noc před Silvestrem se zkrátka rozhodl na slavkovské dominantě přespat. A brzy se začali přidávat další nadšenci.

V sobotu jich na vrch s malebným kostelíkem dorazilo hned čtrnáct, mezi nimi i jedna představitelka něžného pohlaví. Tedy těch skalních, kteří tam rozbili stany, případně bivakovali pod širákem.

Další přišli jen na kus řeči, buřta nebo vyjádřit ostatním svou podporu. „Toho bahna je na můj vkus trochu moc, asi bych tu přespat moc nechtěl,“ okomentoval situaci třeba Bedřich Maleček.

Samotná noc u ohně a ve spacáku byla ale podle Lánského zcela pohodová. „Sešla se tu výborná parta, byl to opravdu zážitek. S blátem jsme se nějak sžili. Šest z nás včetně mě bivakovalo, ostatní spali ve stanech. Vůbec nebyla zima, celou noc bylo nad nulou, což je v únoru v podstatě rarita. V noci se uklidnil i vítr, bylo vlastně už předjarní počasí,“ pochvaloval si Lánský.

Jedinou nepříjemností tak byly nesmazatelné stopy bahna na botech a šatech. „Všechno šlo hned do pračky, něco se naštěstí podařilo otřepat, jakmile bláto oschlo. Nakonec to nebylo tak hrozné,“ řekl Lánský s tím, že napřesrok vyrazí s přáteli na Urbánek znovu.