Okolí Dědic se od rána plní. Scházejí se nejen lidé, kteří chtějí vidět historická auta, která mnohdy znají jen z televize, ale hlavně majitelé vozů. Ti chtějí předvést kousky, které často skrývají jen ve svých garážích a na to návštěvníci slyší. „Na sraz jsme šli celá rodina už loni a moc jsme si to užili. Letos se jdeme podívat, na to jestli zde budou nová auta, ale chceme si užít hezké dopoledne," komentuje vyškovanka Lenka Kobánová.

Jak dodala, těší se i na to, že pomocí hlasovacích lístků můžou někomu udělat radost tím, že jeho auto, nebo motorka vyhraje. „Určitě bude poctivě hlasovat, jde nás deset," dodává se smíchem.



Organizaci srazu má na starosti hlavně Dědický osadní výbor. Jejich předseda Jiří Wasserburger je z davu přihlížejících nadšený. „Lidí je dost, to jsem rád, jen mě mrzí, že těch aut není ještě víc, ale i tak je to dobré, hlavně že si to lidé užijí. Dojet se svým autem může dnes prakticky kdokoliv," komentuje Wasserburger s tím, že jsou jediným srazem při kterém na spanilé jízdě povozí i děti.

„Návštěvníci mají možnost hodnocení. Vybírá se ze třech kategorií, a to nejlepší veterán, auto a motorka. Vítězové dostanou pohár, ne klasický, který si vystaví, ale zmrzlinový," říká se smíchem a jde se vítat s dalšími, kteří přišli.

Dobové kostýmy oceňují snad všichni. Některým vrací vzpomínky, jiní je vidí poprvé. „To jak se dříve lidé oblékali, znám většinou jen z televize, i ta auta jsem nikdy na živo neviděl. Líbí se mi to hezké připomenutí doby, která byla," komentuje návštěvník Lukáš Zahradníček.

Ten se těší na spanilou jízdu, při které by se rád projel jedním z historických aut. „Zajímá mě to jaké to uvnitř je, už jsem se domlouval s některými majiteli, ale nevím kolik lidí je přede mnou, ale já si počkám i kdyby to mělo být hodinu," uzavírá a čeká na jedenáctou hodinu, kdy se začnou řidiči seřazovat za sebou.

Na svůj první sraz dorazila i Jana Holásková od Mikulova. Tu sebou vzal děda. „Jsem milovníkem aut, především díky dědovi, který ta starší sbírá a učí mě o nich od malička. On jezdí na srazy jen občas, ale dnes se mu chtělo tak mě vzal,“ říká Holásková a prohlíží si další auta.

„Myslím, že bych si vybrala, každé z aut má za sebou historii a to se mi na tom líbí nejvíce, navíc není každé stejné jak je tomu teď,“ přibližuje, s tím, že když seděla ve veteránovi poprvé řízení jí skoro vůbec nešlo.



Na kostele odbíjí jedenáctá hodina. Na náměstí vchází vojáci. Jeden z nich nese vlajku republiky, ten druhý vlajku Osadního výboru Dědice. Teď už je čas, ať se všichni řidiči seřadí za sebou a vyjedou na vyjížďku, kolem náměstí.

Zájem o projížďku je velký, a tak se někteří projedou několikrát. „Musím vyzkoušet všechny. Až budu velký koupím si taky jedno takové a nikomu ho nepůjčím," říká nadšeně šestiletý Mikuláš Matoušek a hned se rozbíhá k prvnímu z aut, kterým pojede.