„Na poli mezi Křenovicemi a Slavkovem je místo, které se dodnes nazývá Na Spravedlnosti. Ještě dnes je tam malá mohyla. Kdysi tam bývalo popraviště, protože Slavkov měl hrdelní právo. Tak jsem si říkal, že by bylo dobré to lidem nějak připomenout,“ objasnil Bartošek.

K nápadu ho inspirovalo důležité výročí. Před dvěma sty dvaadvaceti lety zrušila císařovna Marie Terezie mučení při výsleších podezřelých. Inspirovaly také paměti slavného kata Mydláře, které dostal pod stromeček k loňským Vánocům. Sám má s tímto tématem zkušenosti, kdysi vyráběl mučidla pro expozici na zámku v Moravské Třebové.

Podle Bartoška trasa na popravčí vrch povede podél polní cesty z Křenovic na Slavkov kolem bývalého JZD. „Počítám, že by na ní byly tak čtyři informační tabule, které by zájemce poučily o tom, jak se vlastně kdysi popravy vykonávaly. Na samotném místě by mohlo stát třeba kolo, do kterého odsouzence vplétal kat poté, co mu zlámal všechny údy,“ popsal Bartošek. Šibenici podle svých slov nakonec zavrhl, protože by působila až příliš depresivně.

Stezka má přinést hlavně nové informace. „Málokdo si uvědomuje,co popravě předcházelo. Hrozný býval výkon útrpného práva, na dlouhé cestě na popraviště byli odsouzenci tupeni, lidé jim nadávali a házeli po nich kamení. Smrt samotná pro ně bývala často vykoupením,“ vylíčil Bartošek.

Pokání jako záchrana

Zároveň připomněl, že v dávných dobách se také lidé dívali na samotný trest smrti úplně jinak než my dnes. „Poprava nebyla vlastně tím nejhroznějším trestem, tím bylo peklo a zatracení za spáchané zločiny na onom světě. Pokání a těžký trest mohla odsouzence před tímto nejhroznějším údělem zachránit,“ připomněl Bartošek.

Svůj nápad se nyní pokusí prosadit mezi kolegy v zastupitelstvu. „Uvidíme, co bude dál. Bylo by dobré, kdyby se podařilo na tento projekt získat nějakou dotaci,“ přemítal Bartošek.

Každopádně projekt se líbí i odborníkům. „Je to určitě výborný nápad. Pan Bartošek je velice šikovný, takže si myslím, že by ho zpracoval dobře a vkusně,“ ocenil třeba šéf slavkovské pobočky Moravského zemského archivu Karel Mlateček.