Až dvoucentimetrové kroupy mu zničily mladé stromky v Kadově u Moravského Krumlova. „V místech, kde jsou broskvoně a nektarinky je zpustošení devastující. Stromky byly prakticky hotové a měly se za dva měsíce expedovat. Tříletá práce a vynaložené peníze tak přišly zcela vniveč. Nyní je zhruba čtyři a půl tisíce stromků určeno k likvidaci,“ poukázal.

Kroupy mu zničily i podnože, které se chystal očkovat. Jsou otlučené a z velké části bez listí. Semenné stromy na produkci osiva myrobalánů jsou ze dvou třetin opadané a nezralé na zemi.

Sousedící pole s ječmenem a pšenicí máme také poškozené, zrno je vypadané. Škody dle mého úsudku mohou přesáhnout jeden milion korun,“ spočítal Venuta.

Až o devadesát procent úrody jablek přišli kvůli krupobití sadaři z Těšetic na Znojemsku. „Škody jsou závažné ve starších sadech. Nové výsadby už chráníme systémem sítí proti kroupám, stojí nás to však miliony korun,“ poukázal ředitel zemědělské výroby Pomona Těšetice Ivo Pokorný.

Martin Chlad
Novým prezidentem Svazu vinařů je Martin Chlad

Potrhané listy a potlučené hrozny za sebou nechala minulý týden i silná smršť krup ve vinohradech v Hustopečích na Břeclavsku. „Ve viniční trati Růženy máme takto poškozených asi dvacet procent úrody. Poškozené jsou i letorosty, to znamená, že pro příští rok s nimi nemůžeme počítat. Do rozbitých bobulí snadno prostupuje hniloba, takže náklady na postřiky se významně navyšují, navíc stále prší,“ srovnával se s nepřízní počasí tamní vinař Karel Otáhal.

Letošní extrémní výkyvy za třicet let práce ve vinici nepamatuje. „Abnormální teploty střídají nárazy bouřek s kroupami. S obavami čekáme, co bude další dny,“ vzhlížel k obloze.

Extrémní průběh a četnost bouřek v letošním roce, jehož nejničivější úder v podobě tornáda pocítili obyvatelé obcí na Podluží, potvrdil klimatolog z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslav Rožnovský. „Teploty sice odpovídají normálu, častější jsou ale srážky v podobě bouřek s kroupami, které provází silný vítr. Černým písmem do statistik počasí se pak zapsal 24. červen s ničivým tornádem na Břeclavsku a Hodonínsku,“ uvedl Rožnovský.

Vranovská přehrada.
Vody z Vranova bude dost, trubky jižní Moravy a Vysočiny se mohou propojit

Podle něj je třeba s mimořádnými výkyvy povětří počítat i v budoucnu. Souvisí s probíhající klimatickou změnou. „Je to dlouhodobý proces, pro který jsou typické extrémní projevy. Nejsou neustálé, mohou se projevovat suchými roky, mimořádnými srážkami a extrémními událostmi,“ přiblížil klimatolog.

S tíhou velkých škod na úrodě se ale dívají zemědělci ke svým sousedům na Podluží. „Jsou vinohrady, kde není vůbec nic, takže u nás dobrý,“ myslí si Karel Otáhal. „Je třeba zachovat si chladnou hlavu a poděkovat bohu, že se nestalo nic horšího,“ dodal Marek Venuta.