Všechno začalo v Izraeli. „Právě tam jsem před téměř dvaceti lety navštívila opravdový Betlém a další svatá místa. Přivezla jsem si odtamtud betlémy vyrobené z olivového dřeva, což byly první kusy do sbírky," přibližuje Banďouchová.

Tehdy ovšem netušila, jakých rozměrů jednou její sbírka dosáhne. „Jezdívali jsme v té době s místním farářem hodně na zájezdy a jednou nás vzal i na Vysočinu, kde nás vodil právě na návštěvy k lidem, kteří doma měli nějakou sbírku betlémů. A právě tenkrát mě to chytlo," vzpomíná sběratelka.

Časem se jí podařilo nashromáždit betlémy od těch úplně nejmenších až po ty s figurkami velkými jako paže. Mezi materiály použitými na výrobu nechybí papír, dřevo, keramika, vosk nebo perník. „Několik betlémů jsem také vyšívala. Sbírka se rozšiřuje sama. Dokonce už se mi několikrát stalo, že si lidé, kteří nás navštíví, vzpomenou, že vlastně mají na půdě také jeden kousek, a pak nám ho přinesou," usmívá se žena z Hrušek.

Několik kusů do sbírky jí přivezl také syn ze svých cest. „Díky tomu jsem získala betlémy třeba z Řecka, africké Keni nebo Itálie. Právě ten italský se řadí mezi úplně nejmenší betlémy, které máme. Vejde se totiž do krabičky od prstýnku. Když jsem ho loni na Vánoce rozbalovala, tak jsem byla velmi překvapená, jak maličký kousek mi do sbírky přibyl. V současné době v ní máme betlémy například také z Medžugorie, Polska nebo Portugalska," vypočítává Banďouchová.

Z celkem sto sedmi betlémů si s manželem velkou část vyráběli sami. „Například manžel od někoho dostal takovou dřevěnou boudičku a mě hned napadlo do ní dát figurky a udělat z ní příbytek s jeslemi. Také největší betlém, jaký vůbec máme, jsme s manželem vyráběli sami. Vždycky říkáme, že ho dáme do provozu, ale zatím jsme se k tomu nedostali. Nyní statické ovečky totiž mají správně chodit, točit se má i větrný mlýn a kolo u vodního mlýna," popisuje sběratelka.

Doplňuje, že jeden z pro ni nejvzácnějších kousků ze sbírky je ten, který pro ni loni vyrobil manžel. „Je sice truhlář, ale zdědil po strýci řezbářské náčiní a pomocí něj mi vyřezal krásný velký betlém z lipového dřeva," usmívá se žena.

Jen u statických figurek ale nezůstává. Každým rokem před Vánoci totiž s manželem pořádají i takzvaný živý betlém. „Lidé převlečení za biblické postavy ho znázorňují vždy kolem 20. prosince u místního rybníka. Je to už oblíbená tradice," zmiňuje Banďouchová.

Svou sbírku betlémů otevírají manželé veřejnosti v přízemí svého domu pravidelně přes zimu. „Začínáme vždy po Mikuláši a končíme na přelomu ledna a února. Výše vstupného je dobrovolná a my veškeré vybrané peníze odevzdáváme správě místní kaple jako příspěvek na opravy. Mám z toho vždy radost, třeba letos kaple dostane nové zvony," dodává sběratelka.