Jak jste s vaší ekofarmou začali?
V roce 1992, když jsme chtěli navázat na přerušenou rodinnou tradici. Začínali jsme jako klasická smíšená farma s chovem prasat a krav. Začali jsme proto prodejem ze dvora: nejprve jsme nabízeli brambory, potom i mléko. Časem se nám podařilo vybudovat i zpracovnu mléka a vyráběli jsme tvaroh a čerstvé sýry. Okruh zákazníků se rozrůstal a my se snažili jim nabízet stále něco nového, rozšiřovat nabídku. Začali jsme proto spolupracovat i s okolními ekologickými zemědělci a postupně jsme se specializovali na ovoce a zeleninu výhradně z ekologického zemědělství. Prodej ze dvora jsme doplnili zásobováním obchodů se zdravou výživou. A jak postupně narůstalo povědomí o bioproduktech a ekologickém zemědělství, začaly se o čerstvou produkci zajímat i obchodní řetězce. S nimi se nám podařilo navázat spolupráci a dnes většinu bioovoce a biozeleniny na českém trhu dodáváme my. Pod vlastní značkou Ekofarma Deblín.

PŘÍKLADY EKOFAREM NA JIŽNÍ MORAVĚ

Co všechno pěstujete a o co je největší zájem?
Brambory, červenou řepu, dýni Hokkaido, dále pěstujeme bylinky a koření – měsíček a fenykl. Největší zájem ze strany zákazníků je o kořenovou zeleninu, hlavně mrkev a brambory.

Jaké jsou klady a zápory ekologického zemědělství?
Ekologické zemědělství je šetrnější k přírodě – jako ekologičtí zemědělci nesmíme používat žádné syntetické postřiky, žádná syntetická hnojiva. Nevnášíme tedy do přírody žádné škodlivé látky. V chovech zvířat klademe důraz na vytvoření co nejpřirozenějších podmínek zvířatům, musí mít vždycky výběh. V ekologickém zemědělství je zakázáno používání geneticky manipulovaných organismů.

V čem jsou bioprodukty lepší?
Jsou určitě chutnější. Ví to i lesní zvěř, která se chodí pást raději na pozemky s bioprodukcí – alespoň co mám vypozorováno.

Jaký mají lidé o vaše výrobky zájem? Zvyšuje se, nebo snižuje?
Zájem roste a přispívá k tomu i lepší dostupnost bioproduktů. Co mě ale těší nejvíc, je rostoucí zájem maminek s malými dětmi. Navíc se rozrůstá i skupina zákazníků, které k bioproduktům přivedly různé zdravotní problémy.

Dostáváte na pěstování bioproduktů nějaké dotace?
Ministerstvo zemědělství přispívá ekologickým zemědělcům za to, že se chovají šetrněji k životnímu prostředí. Dotace ale nejsou podstatnou částí našich příjmů.


Jarmila Abrlová, Pavlov (okr. Břeclav), soukromý zemědělec
„K ekozemědělství jsme se s manželem dostali proto, že jsme oba vyrůstali na statcích a tato činnost nám byla vlastní. Výhoda spočívá v tom, že se jedná o způsob produkce zdravých potravin. Naopak nevýhodou je málo peněz do investic.“


Josef Šumbera, Ekofarma Jalový dvůr Heršpice (okr. Vyškov), lékař

„Výhodou ekofarem je radost z pobytu v krásné krajině a kontaktu se zvířaty. Nevýhodou pak přehnaná byrokracie, které jsme vystaveni. Také neustále rostou náklady a přestává se to vyplácet. Pro ekozemědělství jsme se rozhodli proto, že chceme žít ve zdravém prostředí.“


Anděla Zichová, Rohatec (okr. Hodonín), soukromý zemědělec

„Okolo máme jen samé písky, na kterých se neurodí téměř nic. Rozhodli jsme se proto pro bylinky. Všechnu práci děláme ručně. Zaměstná nás to od března do října. Rostliny od nás pak odebírá firma z Čejkovic.“


František Popp, Hnízdo (okr. Znojmo), vinař

„Integrovanou a bio produkcí vína se zabýváme šest let, člověk pro to musí být nadšený. Je ale fakt, že poslední roky lidé čím dál více vyhledávají ekologické výrobky, a díky tomu roste i jejich cena. Hrozny prodáváme o dvě koruny za kilogram dráž než u běžné produkce, láhev vína stojí asi o dvacet korun víc. Do budoucna by se mělo pěstovat všechno ekologicky, přece se donekonečna nebudeme cpát chemikáliemi.“