Podle ní je právě škola pro vznik šikany v dnešní době vhodné prostředí. „Dřív si prostě děti konflikty mezi sebou vyřídily venku. Trávily totiž spolu mnohem víc času. Dnes každý sedí doma u počítače. Problémy a přetlaky si pak nosí do školy, kde vyplouvají na povrch,“ domnívá se Sedláčková.

Ta za problém považuje všeobecné zhrubnutí mravů mezi dětmi. „Mezi žáky je strašná vulgarita. Nadávají si a mluví hrozně sprostě. Co je s podivem, mnohem horší než chlapci jsou dívky. Asi na sebe chtějí tímhle svérázným způsobem upozornit,“ vysvětluje ředitelka.

Řešením je tak jedině trpělivá práce učitelů a výchovných poradců s dětmi. „Od letoška máme ve vzdělávacím programu také etickou výchovu, která má na žáky také efekt,“ upozorňuje Sedláčková.

Bojovat s násilím mezi dětmi si klade za cíl také projekt s názvem Minimalizace šikany (MIŠ). Ten funguje už tři roky. Nadace Oą a sdružení Aisis se před časem rozhodly tímto projektem zakročit radikálně proti narůstající šikaně ve školách.

Do pilotního projektu se zapojilo sedmnáct škol, které jasně demonstrovaly zbylým institucím, že proti šikaně bojovat lze. Rok a půl stačil na těchto školách na to, aby se tady šikana snížila o jedenadvacet procent.

„Školám, které šly do pilotního projektu, patří velké poděkování. Některé školy se do něj zapojit nechtěly, protože měly pocit, že na jejich škole se šikana nevyskytuje. Problém šikany je dnes ale všude a ty školy, které křičí, že u nich šikana není, bývají zpravidla ty, které s ní mají ve skutečnosti největší problém,“ řekla Deníku Jana Udatná, manažerka projektu MIŠ. V boji proti šikaně je nejúčinnější praxe.

Aisis proto pořádá pro učitele kurzy, které vedou odborní lektoři, psychologové nebo speciální pedagogové. Lektoři se učitelům snaží nabídnout teoretické poznatky o tom, jak šikanu rozpoznat, jak o ní hovořit, jak ji řešit. Nejdůležitější je ovšem následná aplikace v praxi.

„Učitelé se nás často ptají, jaký je recept na boj proti šikaně. Žádný není. Každý případ šikany je individuální, musí se tedy i postupovat vždy individuálně,“ vysvětlila Jana Udatná. Je také potřeba šikanu neskrývat, s žáky o ní hovořit. Pilotní projekt ukázal, že informovanost je nejlepší zbraň proti týrání mezi dětmi. Šikana je totiž hlavně problémem komunikace a vztahů mezi lidmi. Projekt MIŠ nyní startuje v dalších městech. Zájem se přidat mají další a další školy.

„Z toho máme obrovskou radost. Samozřejmě si neděláme iluze, šikanu zcela odstranit nelze. Je ale možné ji minimalizovat a to je to, o co nám všem jde,“ dodala Jana Udatná.

Šárka Škapiková