VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Němečtí okupanti lidem ukradli jejich domovy

Vyškovsko - Za nacistické okupace se museli vystěhovat obyvatelé vesnic na Drahanské vrchovině kvůli rozšiřování německého vojenského prostoru.

23.5.2009
SDÍLEJ:

Několik dobových fotografií zachycuje vystěhování obyvatel Rychtářova, kteří museli opustit své domovy v roce 1941. Snímek vpravo dole ilustruje, jak vypadaly budovy po návratu vystěhovalců v roce 1945.Foto: Archiv Muzea Vyškovska

Nacistická okupace českých zemí v letech 1939 až 1945 byla sama o sobě zřejmě nejtěžší ranou osudu pro obyvatele Vyškovska v dějinách. Barbarství německých vetřelců mělo celou řadu podob.

Odpůrci jejich hrůzovlády byli popravováni, mučeni, vězněni v káznicích a koncentračních táborech s omezeným stykem se svými rodinami a domovem.

Ušetřeny nezůstaly ani široké vrstvy obyvatelstva. Tisíce mladých lidí byly odvlečeny na nucené práce do „Reichu“. Stovky dalších přinuceny budovat v závěru války protitankové zátarasy proti postupu Rudé armády.

V nacistickém tažení proti partyzánům na konci války německé bezpečnostní jednotky týdny terorizovaly obyvatelstvo Nemochovic. Prakticky všichni museli tvrdě pracovat pro nové mocipány, téměř každý trpěl podvýživou, protože na lístky nebylo možné sehnat dost kvalitních potravin. Řada nevinných civilistů přišla o život v těžkých bojích na samém závěru války.

Stovkám obyvatel našeho okresu nacisté přichystali ještě jiný, zcela zvláštní druh utrpení. Lidi z vesnic na Drahanské vrchovině připravili o jejich domovy. Oficiálně kvůli rozšiřování vojenského cvičiště, skrytě také z rasových důvodů. Stěhování bylo pro Němce prostředkem germanizace Moravy.

Říšský protektor v Čechách a na Moravě Konstantin von Neurath vydal 5. září 1940 výnos o vystěhování obyvatelstva obcí v sousedství vojenského výcvikového prostoru, který na Vyškovsku vznikl už ve třicátých letech. Německá branná moc (wehrmacht) ho převzala v březnu 1939. Dostal název Truppen – Übungs – Platz Wischau (Vojenské výcvikové středisko Vyškov) s velitelstvím na Kozí Horce. Velitel sám podle Dáši Zouharové sídlil na zámku Ferdinandsko.

Podle Josefa Mikše a Dagmar Stryjové, již se tématem odsunu obyvatel obcí Drahanské vrchoviny za války podrobně zaobírali, nebylo cílem nacistů pouze rozšířit vojenský výcvikový prostor. Chtěli tam v budoucnu přesídlit etnické Němce a propojit německé oblasti na střední Moravě s německými jazykovými ostrůvky na Vyškovsku, Brněnsku a u Jihlavy a postupně tak jazykově rozdělit Moravu. Měl to být první krok k poněmčení českých zemí.

Samotné vysídlení mělo proběhnout v několika etapách a zahrnovalo také řadu obcí na Blanensku a Prostějovsku. S německými okupačními orgány plně spolupracovaly české protektorátní úřady. Nic jiného jim ostatně ani nezbývalo.

Obyvatele obcí na Drahanské vrchovině zprávy o plánovaném vysídlení znervóznily. Deputace směřovaly i na ministerstva v Praze, vesměs ale dostávaly rozporuplné informace. Němci se obávali paniky mezi obyvatelstvem, a tak nevyjevovali naplno svoje záměry.

Až na počátku února 1941 rozeslalo okresní hejtmanství jednotlivým obcím vyhlášku, která potvrdila nejhorší obavy místních. Rozjela se byrokratická mašinerie, vlastní vysídlení měla na starost takzvaná Přesídlovací kancelář ve Vyškově. Němci pečlivě dbali na to, aby zachovali zdání, že celá akce probíhá na základě bývalých československých právních ustanovení. Nechtěli vzbudit zdání, že jde o akt germanizace namířený proti českému obyvatelstvu.

Nepokojů se sice obávali, ale dali jasně najevo, že je nic od jejich záměru neodradí. A že by vystěhovalci mohli dopadnout také podstatně hůř. Okresní hejtman Němec Johann Bergmann při jedné příležitosti prohlásil, že v případě potíží s umístěním vystěhovalců je v Polsku pustých oblastí vhodných k osídlení víc než dost…

Vystěhovalci dostali od státu za svoje nemovistosti ubohou peněžní náhradu. Přesídlit se museli do vzdálenosti nejméně padesáti kilometrů od domovských obcí. Zapovězena jim byla Jihlava a okolní německé vesnice, obce německého jazykového brněnského ostrůvku, stejně tak Olomouc a celé Vyškovsko.

Do konce roku 1941 museli opustit své domovy obyvatelé Rychtářova, Lhoty, Pařezovic, Opatovic, Hamiltonů, Radslavic, Radslaviček, Zelené Hory a Podivic. V roce 1942 následovaly Studnice, roku 1943 Nové Sady a Březina. V poslední etapě stěhování došlo na obyvatele Krásenska, Podomí a Ruprechtova.

Příslušníci německé armády z domů vytěžili vše potřebné, dveře, okna, podlahy. A pak je vesměs rozstříleli. Pole zpustla. Po skončení války se obyvatelé vraceli do krajiny připomínající spálenou zemi. Vše museli vybudovat znovu.

Naplnilo se ovšem známé přísloví o Božích mlýnech. Osud, jenž nacisté chystali lidem z obcí Drahanské vrchoviny, nakonec postihl jejich vlastní lidi. Na základě takzvaných Benešových dekretů museli Vyškovsko po staletích navždy opustit obyvatelé vesnic takzvaného vyškovského německého jazykového ostrůvku.

Němci z Hlubočan, Terešova, Kučerova, Rostěnic, Zvonovic, Lysovic, Čechyně a Komořan zažívali stejné pocity jako lidé z Rychtářova či Krásenska. Pocity nenahraditelné ztráty a vykořenění, lhostejného či dokonce nepřátelského přijetí ze strany původního obyvatelstva. S tím rozdílem, že naději na návrat neměli.

Autor: Michal Sklenář

23.5.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Videosouhrn Deníku – 9.–10. prosince 2017

Kohák se klouzal a farář žehnal raketám: Prohlédněte si nejlepší videa víkendu

Ilustrační foto.

Jihomoravské silnice pokryla ledovka, meteorologové varují i před silným větrem

Muzeem zní praskot a broušení. Vyrobit Tiffany šperk je dřina, zjistily dámy

Vyškov/REPORTÁŽ, VIDEO/ – Středověké a římské malované sklo se stalo na konci devatenáctého století inspirací pro amerického umělce Louise Tiffanyho. Technika nesoucí jeho jméno, se kterou sklidil úspěch už za života, je stále živá. Američan prorazil s lampami, dnešní ženy milují spíš šperky z barevného skla. Je sobota dopoledne a desítka dam si je vyrábí v Muzeu Vyškovska.

Futsalisté Amoru Lazor zase padli. Prezident chystá řešení

Brno /FOTOGALERIE/ – Krize futsalistů Amoru Lazor pokračuje. Od Žabinských Vlků z Brna navíc dostali sportovní lekci.

Opilý řidič obrátil auto na střechu. Nadýchal 1,6 promile alkoholu

Vyškov-Předměstí /FOTOGALERIE/ - Auto na střeše a dva lehce zranění lidé. Tak dopadla v neděli krátce po půlnoci havárie osobního auta. To bouralo na sjezdu mezi silnicemi D46 a D1 ve Vyškově-Předměstí.

Opilého chodce srazilo auto. Se středně těžkým zraněním skončil v nemocnici

Pustiměř – Středně těžkým zraněním osmadvacetiletého muže skončil v sobotu střet s osobním autem. Nehoda se stala na silnici mezi Vyškovem a Pustiměří před desátou hodinou večer. „Zraněného převezla záchranka na urgentní příjem do Fakultní nemocnice v brněnských Bohunicích,“ uvedla mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT