Novotný musel s týmovými parťáky ujít ve sněhu třicet kilometrů denně, vylézt na namrzlý smrk vysoký přes dvacet metrů nebo spát v mínusových teplotách pod širákem, protože stany nebyly povoleny. „Byly okamžiky, kdy došlo k vyčerpání organismu kvůli dlouhodobé fyzické zátěži a minimálnímu přísunu jídla a pití,“ vzpomíná Novotný.

On sám dostal několikrát silné křeče a kolegové ho museli podpořit, aby závod dokončil. „Krize přijde na každého, držíme tempo na nejvyšší možné úrovni a navzájem se podporujeme,“ dodává.

Soutěž je velkou zátěží také pro psychiku, protože za každou nesplněnou disciplínu dostane tým půlhodinovou penalizaci. „Půlhodina je v závodě hrozně moc. To jste pak psychicky na dně, ale musíte jít dál, nesmíte si v tu chvíli připustit neúspěch“ hodnotí náročnost Novotný, který v Bučovicích slouží šestým rokem.

Kapitán Novotný, který vstoupil do armády, protože se chtěl podílet na obraně vlasti, se s týmovými kolegy přátelí i mimo nebezpečný závod. „Známe se řadu let a jsme výborní kamarádi. Během roku máme spoustu společných sportovních i nesportovních akcí. To, že se dobře známe a věříme si, stojí nepochybně za našimi úspěchy na tak náročné soutěži,“ prozrazuje jeden z klíčů úspěchu.

Novotný se zúčastnil Winter Survivalu už osmkrát, z toho pětkrát zvítězil. „Po každém ročníku si říkáme, že už to bylo naposledy, že takovou dřinu už nepůjdeme, nakonec jsme ale další rok zase zpátky na startu,“ říká voják původem z Jeseníku.

Letošní závod byl z jeho pohledu ten opravdu poslední. „Závodění necháme mladším. Příští rok jsme už domluvení, že budeme se závodem pomáhat pořadatelům z Univerzity obrany v Brně,“ plánuje Novotný.

ADAM KOŠIR